Od mého prvního článku, Ideální digitální fotoaparát z pohledu meteorologa, zaměřeného obecně na fotografování „meteorologické oblohy“, uplynuly již téměř dva roky. Za tu dobu se nabídka přístrojů samozřejmě změnila, nově dostupné přístroje se v některých směrech zdokonalily, v jiných směrech bohužel naopak – viz například nesmyslná honba za megapixely na úkor kvality, a v některých směrech se nezměnilo téměř nic. Do poslední kategorie patří dostupnost přístrojů vybavených možností intervalového snímání, použitelných pro zaznamenání meteorologických dějů na obloze. Pokud se zaměříme pouze na přístroje, které mají intervalové snímání jako součást softwaru samotného fotoaparátu, a z nich pouze na ty, kde nejkratší dostupný interval je alespoň 10 sekund, a dále pomineme-li digitální zrcadlovky, jejichž životnost závěrky je omezena cca 100 až 200 tisíci snímky (tudíž na časté intervalové snímání nejsou vzhledem ke své pořizovací ceně zrovna nejvhodnější), zůstává momentálně „ve hře“ jediná značka, a sice Ricoh. Kodak, jehož přístroje řady P (P880, P712 a P850) rovněž podporovaly intervalové snímání, produkci těchto fotoaparátů nedávno ukončil a v novějších přístrojích této značky není intervalové snímání již implementováno. Přitom právě Kodak P880 byl na „timelapsování“ oblohy téměř ideální .
Ricoh v současnosti nabízí dvě základní řady fotoaparátů, společně označovaných jako Caplio: sérii G (relativně nákladnější přístroje GRD a GX100), disponující možností plně manuálního ovládání expozice, a sérii levnějších automatů, R3, R4, R5, R6 a R7. Zajímavostí spojenou s Ricohem je to, že na trh paralelně dodává nejen nejnovější přístroj řady R, ale i několik jeho předchůdců. Toto se netýká řady G – uvedení novějšího přístroje určité vývojové „větve“ znamená okamžité ukončené prodeje jeho předchůdce (například s uvedením GX100 zcela zmizel GX8). Na přístroj GX100 se podrobněji podíváme někdy v budoucnosti (snad ne příliš vzdálené), nyní se zaměříme na Ricoh Caplio R6. Pro jeho podrobné specifikace doporučuji stránky výrobce, kde jsou uvedeny i odkazy na různé recenze přístroje. Zde se zaměříme pouze na vlastnosti podstatné z hlediska intervalového snímání.
Společným znakem celé výše uvedené série R3/4/5/6/7 je jejich objektiv s ekvivalentním ohniskem 28 až 200 mm. Přes poměrně značný rozsah zoomu se jedná o velmi malý přístroj, doslova kapesních rozměrů. Vzhledem k rozměrům objektivu a jeho konceptu (sestává ze tři zasouvacích částí) od něj nelze čekat „zázraky“ – jeho kresba, zejména v širokoúhlé oblasti, je spíše „měkká“, při okrajích až neostrá (viz ukázky níže). To však pro účely „timelapsování“ příliš nevadí – výsledný obraz se stejně většinou výrazně zmenšuje oproti plnému rozměru, takže určitá neostrost kresby se ztratí.
Všechny výše uvedené přístroje Ricoh mají společné parametry intervalového snímání: přístroj má nejkratší nastavitelný interval 5 sekund, interval lze libovolně zvětšovat po 5 sekundách. Snímání je neomezené, je možné až do zaplnění paměťové karty nebo do vyčerpání baterie. R6 je prvním přístrojem řady R, který podporuje karty SDHC (rovněž jsou podporovány v přístroji R7 a GX100, v současnosti největší prodávané SDHC karty jsou 8 GB, přičemž Ricoh zaručuje kompatibilitu se 4 GB kartami, teoretický limit SDHC karet je však 32 GB). Všechny ostatní Ricohy (R3/4/5, GX8 a GRD) podporují pouze standardní SD karty, tedy do 2 GB.
Dalším velkým kladem všech výše uvedených Ricohů je možnost nastavení ostření „natvrdo“ na nekonečno – přístroj se tak při snímání série nesnaží při každém snímku ostřit, čímž se výrazně šetří baterie. Další úspory baterie lze docílit vypnutím všech umělých zvuků a vypnutím LCD displeje, resp. nastavením „LCD Confirm“ buď na nulu, nebo třeba na 0,5 s. S takto nastaveným přístrojem pak lze docílit přes 2000 snímků na jednu baterii.
Nyní k nedostatkům přístroje. Ani baterii, ani kartu nelze z přístroje vyjmout a vyměnit, pokud je uchycený na stativu, dvířka prostoru karty a baterie jsou těsně vedle plastového stativového závitu (toto umožňoval pouze GX8, všechny současné přístroje jsou řešeny takto poněkud nešťastně). Z hlediska karty by to nemuselo až tak vadit, pokud použijeme dostatečně velkou SDHC kartu, nebo přiměřeně zmenšíme rozměr snímků. Horší je to s baterií – R6 nelze napájet ani z externího adaptéru, není „kudy“ (nástupce R6, Ricoh R7 již sice má ve dvířcích průchod pro napájecí kabel, tento průchod je ale těsně vedle stativového závitu … člověk se občas neubrání úžasu, jakých „kiksů“ se návrháři mohou dopustit). Z čehož vyplývá maximální délka sekvencí – je daná počtem snímků, které lze pořídit na jednu baterii (viz výše).
Problémy občas nastávají se zasouváním objektivu, některé kousky mají neostré rohy obrazu, častým problémem je prach na senzoru (přičemž prach se dovnitř přístroje zřejmě dostává nejen při výrobě, ale překvapivě i v průběhu používání, různými otvory přístroje). Je tedy rozhodně vhodné udržovat přístroj v čistotě, nenosit ho volně v kapse. Právě z důvodů problematické výstupní kontroly důrazně doporučuji objednat přístroj přes internet a nechat si jej zaslat na dobírku, pak máte ze zákona 14-denní lhůtu na vrácení přístroje prodejci a vrácení peněz (mimo ceny za doručení). Pozor ale na sídlo prodejce – některé firmy (zejména ty s nejnižšími cenami) sídlí v zahraničí a přístroj pak posíláte velmi draze např. do Paříže … pak se původní levná koupě pořádně prodraží. Totéž se může týkat reklamací a oprav. Samozřejmě že toto se netýká pouze Ricohu, jde o obecný problém…
Dojmy a ukázky
Přes veškeré výše uvedené připomínky jsem byl Ricohem R6 z hlediska intervalového snímání velmi příjemně překvapen. Oproti mému Kodaku P880 jsem ocenil především jeho neomezené snímání. To mimo jiné znamená možnost použít podstatně méně robustní stativ, než když musíte „timelapse“ opakovaně spouštět každých 16,5 minuty jako u Kodaku P880. V praxi, spolu s malým rozměrem samotného foťáčku, to znamená méně váhání zda jej neustále nosit s sebou či nikoliv (kolik pěkných bouří jsem letos „prošvihl“ právě kvůli tomu, že jsem vzhledem k rozměrům brašny s P880 a stativu neměl čím „timelapsovat“, když jsem vše nechal doma). Tedy neomezenost snímání a z toho vyplývající možnost mít foťáček s malým stativem kdykoliv u sebe považuji za největší klady R6. Dalším plusem je momentálně velmi příznivá cena – po uvedení jeho nástupce, R7, se R6 dá pořídit za cenu kolem 6 tisíc korun. Přitom „vylepšení“ R7 jsou zanedbatelná, avšak jeho cena je výrazně vyšší…
Než jsem si R6 sám vyzkoušel, byl jsem vůči němu poněkud skeptický z důvodu absence manuálního nastavení expozice. Skutečně, pokud se přístroj ponechá ve výchozím „vícebodovém“ měření expozice, jednotlivé snímky sekvence značně blikají snímek od snímku, především za konvektivních situací. Stačí však přepnout měření expozice na centrální (nikoliv ale na bodové !!!), a výsledky jsou velmi dobré – viz následující ukázky.
Všechny tři ukázky uvedené níže byly ponechány bez jakýchkoliv úprav (jas/kontrast, doostření, potlačení „blikání“, aj.), které standardně používám při zpracování timelapsových videí. Všechny sekvence byly nasnímány v rozměru „7 MP – 3:2“, se středovým měřením expozice, ostření na nekonečno, vyvážení bílé bylo nastaveno na „oblačno“ (cloudy). Kliknutím na obrázek spustíte video, zmenšené na rozměr 1024×768.
 |
Drobná konvektivní oblačnost z Komáří Hůrky nad Teplicemi (13.10.2007)
Interval 5 sekund, kompenzace expozice -1/3 EV (zbytečné – v mém případě zvyk z Kodaku P880, s Ricohem R6 lze docílit pěkné výsledky bez této podexpozice). Právě pro podobné rychle proměnlivé situace je 5-sekundový interval „k nezaplacení“… |
 |
Bezoblačná obloha nad Prahou při západu Slunce (15.10.2007)
Interval 10 sekund Nic mimořádného – spíš na vyzkoušení „hladkosti“ sekvence při rychlém poklesu světla při soumraku. Nejdelší expozice R6 v automatickém režimu je 1/2 sekundy, po dosažení tohoto limitu dojde k rychlému ztmavení obrazu. Tmavší skvrnka vpravo od středu snímku byla důvodem, proč jsem tento konkrétní přístroj vrátil… |
 |
Svítání a východ Slunce nad Děčínem a údolím Labe, zalitým mlhou (14.10.2007)
Interval 5 sekund. Vertikální skoky záběru poté, co Slunce „vlezlo“ do záběru, jsou nejspíš důsledkem toho, že jsem při této sérii zapomněl vypnout stabilizaci obrazu (řešenou posunem senzoru). Podle některých příspěvků zde se zdá, že tyto přístroje nemají stabilizaci řízenou gyroskopicky, nýbrž na základě analýzy obrazu – a tak posun Slunce byl nejspíš interpretován jako naklonění přístroje… (Stejná scéna nasnímaná Kodakem P880 je zde). |
Ukázky kresby přístroje při nastavení objektivu na standardní ohniska. Kromě plynulého zoomu je možné přístroj přepnout na „krokový zoom“, pro hodnoty použité níže. Všechny snímky níže byly nasnímány s ostřením nastaveným na nekonečno, ISO64; originální snímky jsou ponechány tak, jak je R6 zaznamenal, snímky 1024×768 byly při zmenšování mírně doostřeny Photoshopem.
 |
28 mm 1024×768 originál (3072×2304, cca 2,7 MB) |
 |
35 mm 1024×768 originál (3072×2304, cca 2,7 MB) |
 |
50 mm 1024×768 originál (3072×2304, cca 2,7 MB) |
 |
85 mm 1024×768 originál (3072×2304, cca 2,7 MB) |
 |
105 mm 1024×768 originál (3072×2304, cca 2,7 MB) |
 |
135 mm 1024×768 originál (3072×2304, cca 2,7 MB) |
 |
200 mm 1024×768 originál (3072×2304, cca 2,7 MB) |
Závěr
Ricoh Caplio R6 představuje zajímavou a poměrně levnou možnost pro intervalové snímání. Jeho hlavní předností (a spolu s ním i ostatních současných přístrojů sérií R a G) je neomezené snímání se základním intervalem 5 sekund. To následně znamená, že není nutný nijak robustní stativ (snad pouze s výjimkou větrného počasí). Podpora SDHC karet znamená větší počet snímků, které lze zaznamenat na jednu kartu (podobně to platí pro R7 a GX100). Vzhledem ke slabší výstupní kontrole je nutné přístroj hned po koupi důkladně vyzkoušet (především ostrost kresby, ostření, prach na senzoru, …), případně v rozmezí 14 zákonných dní od koupi vrátit nebo vyměnit (neplatí při osobním odběru, platí pouze při doručení poštou nebo kurýrem). Za výrazný nedostatek považuji nemožnost externího napájení při umístění přístroje na stativu (bez mechanického zásahu do těla přístroje). Pokud se pro tento přístroj rozhodnete, doporučuji věnovat zvýšenou péči čistotě přístroje, zejména těla objektivu. Když jsem jej kvůli tmavšímu fleku vpravo od středu snímků vracel prodejci, uvědomil jsem si, že ho vracím jen velmi nerad a že mi za tímto mrňouskem bude tak trochu smutno…
A na úplný závěr alespoň tři obrázky z testování R6 … rozdíl velikosti oproti Kodaku P880 je markantní (foto Stáňa Setváková).
