Vyberte možnost Stránka

Databáze supercel

Databáze supercel navazuje na projekt pozorování supercel a jejím smyslem je zdokumentování četnosti výskytu supercelárních bouří nad naším územím, a zároveň by měla odhalit, zda existují oblasti, kde se tyto bouře vyskytují častěji než jinde.

Mapová část nerozlišuje jednotlivé typy supercel a zobrazuje jen ty případy, kdy bylo pravděpodobné, že se o supercely jednalo. Byly to případy, kdy jsme měli k dispozici jak obrazový nebo video-materiál, tak bouře dle radaru vykazovaly „podezřelý“ pohyb (levo/pravostáčivost oproti převládajícímu pohybu ostatní oblačnosti), povedlo se dopátrat dopplerovská data vykazující přítomnost mezocyklóny, nebo jsme získali PPI snímky z radaru ukazující „hook echo„.

Vzorem pro tento projekt je databáze supercel na německém serveru Frontgewitter, kde je několik případů bouří, které zasáhly i území České republiky. K některým však nemáme žádnou dokumentaci, takže v našem přehledu uvedené nejsou.

Při získávání jednotlivých případů jsme čerpali jednak z našeho přehledu uskutečněných pozorování, tak i z odkazů ve fóru, prohledávání zahraničních webů, kde mohou být pozorování i z bližšího okolí naší republiky a nakonec i vyhledávání přes Google pomocí klíčových slov jako je „supercela“ související s Českou republikou.

Nelze ovšem tvrdit, že dráhy bouří, tak jak byly zaznamenány do mapy, poukazují na supercelární charakteristiku v celé své délce. Vzhledem k neexistujícímu pozorování byť jen jediné bouře během celé své délky života zobrazují trajektorie bouří pouze celkovou životnost těch kterých buněk, na jejichž částech došlo k pozorování vedoucímu k podezření na supercelární povahu bouře.

Dále je třeba říct, že vyšší počet pravděpodobných supercel zaznamenaných v posledních letech lze zcela jednoznačně přičíst daleko většímu zájmu o dané téma a dostupnosti lepších informací ať již v podobě foto/video dokumentace, tak i lepší přístupnosti zmiňovaných radarových produktů, které pomáhají vyjasnit některé případy. Na druhou stranu jsme určitě nepokryli úplně všechny případy možných supercel. Ne všechny bouře byly zdokumentované a pokud jsme měli k dispozici pouze distanční metody pozorování (radarové produkty, družicové snímky, atd.), do spekulací jsme se raději moc nepouštěli.

Pokud máte kdokoliv reálné podezření na výskyt supercely, která se v našem přehledu nenachází, napište nám do diskuzního fóra. My se na to podíváme a v případě kladného výsledku případ do databáze doplníme.

 

Předběžné vyhodnocení databáze supercelárních bouří – 2014

Hned na začátku bychom rádi zdůraznili, že předložený článek si neklade za cíl být exaktní vědeckou prací. Důvodů je hned několik a hlavním z nich je samozřejmě nedostupnost a často i neexistence potřebných dat, jež by umožnila objektivně posuzovat možnou supercelární povahu jednotlivých konvektivních bouří. Přesto se po několika letech běhu projektu „Databáze supercel“ již nashromáždilo dostatečné množství případů pozorování možných supercelárních bouří. Nově jsme do databáze zahrnuli i některé starší případy až do roku 2000, kvůli několika velmi významným bouřkovým situacím (např. 21. 8. 2000, 31. 5. 2001). Dále byly aktualizovány mapky za jednotlivé roky, kdy jsme se oprostili od excelovské tabulky a místo toho jsme datum výskytu možné supercely zaznamenali přímo do mapek. Jedna barva několika drah možných supercel tedy odpovídá stejnému dni v daném roce.  

Je třeba znovu zdůraznit, že v databázi určitě nejsou všechny supercely, které se nad naším územím vyskytly, a naopak je velmi pravděpodobné, že jsme zahrnuli i bouřkové buňky, které supercelou možná ani nebyly. Jelikož nemáme k dispozici dostatečné měřící prvky a často ani kvalitní pozorování z dané lokality, tak nelze výskyt mezocyklony obvykle jednoznačně potvrdit nebo vyvrátit. Dosah potřebných dopplerovských měření nepokrývá celou plochu ČR, což nám také nedovoluje použít toto hlavní vodítko při určování všech možných supercel. Při rozhodování o tom zda je ta či ona buňka supercelou, bylo vynecháno mnoho nejednoznačných případů, zejména mimo ČR.   

Jedním z výsledků předběžného vyhodnocení „databáze supercel“ je mapa ČR s vyznačenými oblastmi s počtem dní s možnou supercelou za sledované období 2007-2013. Starší případy (před r. 2007) jsme do mapy nezahrnuli, protože nemáme souvislý přehled o všech bouřkových situacích a zahrnutí jen některých případů by celou mapu znehodnocovalo. Tato mapa lépe vystihne rozložení výskytu pozorování možných supercel, bohužel i ona bude zřejmě zatížena chybami, jako je vliv hustoty přispívajících pozorovatelů v dané lokalitě.

Jednoznačně nejvíce pozorování možných supercel bylo zaznamenáno v oblasti Polabí, okolí Prahy a Brd. Jedná se převážně o rovinatou oblast, kde nedochází tak často k inciaci dalších buněk v okolí již existující konvektivní bouře, což se nejčastěji děje právě v členitém terénu. To je samozřejmě nemalý problém velké části České republiky, kdy charakter terénu výrazně ovlivňuje i možnou předpověditelnost a přesnější lokalizaci výskytu konvektivních bouří a s nimi spojených nebezpečných jevů. Když už dojde ke vzniku izolovaných intenzivních konvektivních buněk, tak často splynou s nově vytvořenými okolními buňkami do větších systémů. Častější výskyt možných supercel v oblasti Polabí a středních Čechách je však částečně spojen i s větším množstvím pozorovatelů, díky kterým se podařilo objasnit i případy jevící se z pohledu radaru nevýrazně. Další zajímavou oblastí jsou Krušné hory a jejich okolí. Zejména pak na německé straně Krušných hor dochází k situaci, kdy jednotlivé intenzivní bouře v různých letech téměř kopírovaly své dráhy postupu. Poněkud vzdálenou, ale velmi významnou oblastí s výskytem pravděpodobných supercel je severní podhůří Alp v Německu a Rakousku. V okolí Mnichova se dokonce hovoří o tzv. „mnichovské dráze supercel“. Z této oblasti jsme ale vyloučili velké množství buněk pro nedostatek důkazů o povaze buňky, protože vůči radarům ČHMÚ se nacházely velmi daleko a často byly ještě „odstíněné“ srážkami nacházející se mezi buňkou a radarem. Podobně tomu bylo v oblasti Podunajské nížiny a Malých Karpat na Slovensku. Minimum možných supercel bylo zaznamenáno v oblasti pohraničních hor (kromě Krušných hor) a na jižní Moravě. Pokud porovnáme orografii Polabí a jižní Moravy, tak se rozdílné množství možných supercelárních bouří jeví jako zajímavá skutečnost, kterou zatím ale nedokážeme vysvětlit.

 

Vyhodnocení některých parametrů na základě aerologických měření

U jednotlivých případů byly sledovány i některé parametry popisující prostředí v němž docházelo k vývoji konvekce, zejména pak míra energie instability (CAPE), vektorový rozdíl větru v 0-6 km (DLS) a míra relativní helicity (SREH) a dále doba životnosti zájmových konvektivních buněk. Z více než stovky případů vyplývá, že ony možné supercely mají v našich podmínkách životnost průměrně 1,5 – 3 hodiny (zahraniční publikace uvádějí 1 – 4 hodiny, vyjímečně až 8 hodin). Z grafu závislosti ML CAPE na DLS je patrné, že zájmové konvektivní buňky se obvykle tvoří při DLS > 15 m/s v kombinaci s dostatečnou energií instability. Se vzrůstajícími hodnotami DLS však zdá se „klesá význam“ CAPE (běžně stačí pár stovek J/kg), což je v souladu s poznatky jiných studií. Naproti tomu sledované hodnoty SREH se často držely i v nižších hodnotách, než je uváděno minimum pro vznik supercel (nad 150 m2/s2). Námi sledované údaje však vychází z aerologických sondáží, jejichž poloha byla často velmi vzdálená od dané buňky a naměřené hodnoty nemusí odpovídat místu výskytu zájmové bouře, to zejména platí právě pro SREH,  jež je lokálně velmi proměnlivým parametrem, zejména pak v regionech s komplexnějším terénem. Tyto údaje je tedy potřeba brát s jistým nadhledem. 

Databáze bude nadále doplňovaná o nové, ale i starší případy a v budoucnu dojde určitě na podrobnější vyhodnocení především povětrnostních podmínek situací s výskytem možných supercel. Snad dojde i ke zlepšení možnosti určování supercelárních bouří tak, aby bylo možné o supercelárním charakteru bouře rozhodovat objektivně, tedy primárně na základě dopplerovských měření meteorologických radarů. 

 

Vybrané případy

Zde budeme publikovat nejvýraznější případy supercel z naší databáze, které byly dobře zdokumentované a není pochyb o jejich supercelární povaze.

Supercela s oblačnou nálevkou 4. 6. 2020 na Kladensku

Supercela s oblačnou nálevkou 4. 6. 2020 na Kladensku

Tohle datum si kvůli bouřkám po dlouhé době zase zapamatuji. I když tento den měla přecházet studená fronta, tak se něco málo mělo odehrát spíše až na Vysočině a Moravě (viz estofex). V podvečer začala z Německa postupovat linie silnějších přeháněk a po 18h před ní naskočila západně od Rakovníka nevýrazná konvektivní buňka, avšak stále bez bleskové aktivity. Po chvíli jsem raději vzal základní výbavu a jel se na kole podívat za město. Na první pohled byla podezřelá, ale těch pseudosupercel už jsem taky viděl dost, takže jsem v klidu.

Supercela na Lounsku 7. 8. 2019

Supercela na Lounsku 7. 8. 2019

Bouřka měla poměrně silné jádro a nadále sílila, navíc na severním Žatecku se na její základně začal vytvářet wall cloud a různé dramatické cáry nízké oblačnosti. Až u Zeměch na Lounsku se mi podařilo dostat alespoň na její úroveň a mohl jsem si dovolit na chvíli zastavit a konečně udělat nějaké fotky. V této fázi už jsem měl velké podezření, že se jedná o supercelu, což se později potvrdilo.

Supercelární překvapení na Hané 6. srpna 2019

Supercelární překvapení na Hané 6. srpna 2019

Úterý 6. srpna bylo dalším v řadě zajímavých bouřkových dnů na Hané. Přes stř. Evropu postupovaly v JZ proudění nevýrazné frontální vlny a my jsme se v tento den nacházeli v teplém sektoru v teplém a vlhkém vzduchu s maximální teplotou kolem +28 °C.

Supercelární překvapení 21. 7. 2019

Supercelární překvapení 21. 7. 2019

Po sobotním menším systému, který se prošel severními Čechami dále do Jeseníků a Polska, se v sobotu dočkala i Morava. Před vrstevnatými srážkami na studené frontě začaly velmi brzy naskakovat první bouřkové buňky na jižní Moravě. Moc jsme nečekali zázraky. Přeci jen první bouřky vstupovaly na Drahanskou vrchovinu už kolem 11. hodiny, což zabránilo jakékoliv další insolaci. Vzduchová hmota před studenou frontou ale byla nakonec dostatečně instabilní pro vznik silných bouřek.

Bouřky a supercely na Moravě 13. června 2019

Bouřky a supercely na Moravě 13. června 2019

V posledních dnech, hlavně v Čechách, řádily „dvojkové“ bouřky a my na Moravě jsme doufali, že ve čtvrtek 13. června něco zbude i pro nás. Estofex dal nad Moravu také dvojku, a tak stoupala nervozita a očekávání, co bude. A šířila se tradiční moravská skepse díky zkušenostem z minulých situací. Polední sondážka z Prostějova dávala CAPE blízko k 2 500 J/kg bez zádržné vrstvy a se střihem větru DLS (0 až 6 km) kolem 15 m/s, navíc s podporou konvergence proudění při zemi na slabé studené frontě, což už jsou parametry pro slušně organizované bouřky.

Silné bouřky v JZ Čechách 10. 6. 2019

Silné bouřky v JZ Čechách 10. 6. 2019

Během večerních hodin se očekával přechod silného bouřkového systému od jihozápadu s možností výskytu supercel při očekávaných hodnotách CAPE přes 2000J/kg a DLS kolem 20m/s. Jak tak bývá zvykem při těchto silných situacích, byla značně nejistá lokace a čas, kdy se bouřky vyskytnou a tak v úvahu přicházelo postupně Chebsko, Tachovsko, nebo případně Bavorské pohraničí.

Bouřky na východě Čech 24. 8. 2018

Bouřky na východě Čech 24. 8. 2018

Tento den vypadal zajímavě už několik dní předem. Měla přecházet zvlněná studená fronta, která měla ukončit tropické počasí v Česku. Když se toto datum blížilo, začal jsem koukat na předpovědní modely. Už od rána to vypadalo, že bude dostatek energie pro tvorbu i silných bouřek zejména ve východní polovině území.

Supercelární bouře v JZ Čechách 11. 6. a bouřky na Moravě 12. 6. 2018

Supercelární bouře v JZ Čechách 11. 6. a bouřky na Moravě 12. 6. 2018

Po nekonečném stabilním proudění od jihovýchodu, kdy se tvořily bouřky v nevýrazném tlakovém poli a kdy střih větru nepřesahoval hodnotu 10m/s, přišlo pondělí 11. 6. 2018. Od jihozápadu začala naše území v odpoledních hodinách ovlivňovat brázda nižšího tlaku vzduchu, v které se nacházela samotná studená fronta, před kterou výrazněji zesilovaly hodnoty střihu větru až k nějakým 20m/s ve výšce mezi 0-6 km a také hodnoty helicity dosahovaly k 200m2/s2.

Bouřky 2. a 3. května 2018

Bouřky 2. a 3. května 2018

a první květnový týden jsme si naplánovali dovolenou a řešili jsme, zda-li na Macochu nebo do Krušných hor. Nakonec padla volba na Děčínsko. Vyrazili jsme ve středu dopoledne ve vypůjčeném elektromobilu, který jsme chtěli na našem výletě řádně vyzkoušet, a vzdalujíc se jedničce Estofexu, kterou Tomáš Púčik situoval spíše na jihovýchod, jsme směřovali na severozápad. Že jsme raději nejeli na tu Macochu…

Bouřky na Moravě 10. 7. 2017

Bouřky na Moravě 10. 7. 2017

Po předešlém supercelárním outbreaku ze 7. července se rýsovala potencionálně zajímavá situace na pondělí 10. července, tentokráte čistě pro Moravu. Celé to odstartovala tornadická supercela na Vídeňském mezinárodním letišti. Její right mover postupoval dále k Bratislavě, zatímco left mover se vydal k Mikulovu, kde podnítil tvorbu dalších bouřkových buněk.

Pozorování bouří nad Slezskem a SZ Slovenskem 8. 7. 2017

Pozorování bouří nad Slezskem a SZ Slovenskem 8. 7. 2017

Celý pátek (7. 7. ) jsem protrpěl u radaru sledujíc vývoj bouří a následně i fotky na Facebooku. Tvořila se jedna supercela za druhou, ale pro mě v těch nejhorších místech. Závětří Jeseníků udělalo své a celý den byl bez bouřek. Když se na radaru po setmění objevilo slabé a téměř neaktivní jadérko, rozhodl jsem se vyrazit ku Kaménce. Po dojezdu na místo jsem si říkal, zda se mi to jen zdá. Jen škoda, že toto jadérko neprodukovalo více blesků.

Supercell outbreak 7. 7. 2017

Supercell outbreak 7. 7. 2017

Páteční předpovědi vypadaly poměrně příznivě. Ačkoliv nás během ranních a dopolední hodin přecházely pozůstatky bouřek na teplé frontě, nakonec se ukázalo, že právě ty zvýšily velmi výrazně rosné body a živnou půdu pro odpolední bouřky. Polední pauza přinesla kýžené protrhání oblačnosti a následné 4 hodiny prohřívání spodních vrstev atmosféry.

LP supercely a noční bouřky 5. 7. 2017

LP supercely a noční bouřky 5. 7. 2017

Když odpoledne vyskočila první buňka u Mostu s propagací k JV, vyjeli jsme to na Rovina omrknout. Buňka sice ve svém postupu přes Středohoří mezitím rychle zdechla, nicméně jsme si všimli poměrně podezřelé struktury. Přejeli jsme k Třebusicím, abychom byli trochu blíž a lépe na ni viděli a skutečně to stálo za to.

Nedospělá supercela 6. 6. 2017

Nedospělá supercela 6. 6. 2017

V úterý 6. června 2017 postupovala přes Německo během dne k východu výrazná studená fronta, jenž odpoledne a večer ovlivnila počasí i na našem území. Předpověď ESTOFEXu nasadila na tento den nad střední Evropu rozsáhlý prostor se stupněm 1, přičemž Morava, Slezsko a západní část Slovenska se ocitly dokonce ve stupni 2….

Supercela nad Prahou 28. 6. 2016

Supercela nad Prahou 28. 6. 2016

V tomto dni jsem neočekával nic významného, ale jako vždy, když je sebemenší šance na bouřky, jsem počítal, že by něco nakonec dorazit mohlo, ale i tak jsem se dopustil celkem fatální chyby, kdy jsem zapomněl dobít náhradní baterii do fotoaparátu, který používám na natáčení time-lapse videí. Den předtím totiž přišla celkem fotogenická bouřka a spotřebovala většinu energie z baterie.

Supercell outbreak 16. června 2016

Supercell outbreak 16. června 2016

Ve čtvrtek 16. června postupovala od jihozápadu přes Francii a Alpy do střední Evropy zvlněná studená fronta. Před ní nad naše území přechodně pronikal teplejší vzduch od jihu. Po poledni byl na JZ Čech předpovídán vývoj mělké tlakové níže, která měla při svém prohlubování postupovat dále k severovýchodu. V Čechách byl v rámci případných bouřek očekáván výskyt velmi intenzivních doprovodných jevů, a to přívalových srážkek, silných krupobití i silných nárazů větru. Díky očekávané vysoké dynamice prostředí (střih větru až 40 m/s + výrazná helicita) byl předpokládán vznik supercelárních bouří, ve kterých nešlo vyloučit možný výskyt tornáda.

Intenzivní bouřky, supercela a bleskové povodně 28. 5. 2016

Intenzivní bouřky, supercela a bleskové povodně 28. 5. 2016

Po předchozích dnech, kdy jsem měl na lovení bouřek spíše smůlu, jsem byl i dnešní den trochu skeptický. Luboš, jenž už měl ze začátku týdne nějakou tu supercelu ulovenou a byl opět plný elánu, tak mne přemlouval na další výjezd. Já, sledujíc radar, a v tento den i poměrně líný jezdit někam daleko, jsem spíše upouštěl od nějaké cesty za bouřkami. Nakonec mě ale Luboš s radarovými snímky společně přemluvili.

Supercela 24. května 2016

Supercela 24. května 2016

Na úterý 24. 5. 2016 modely slibovaly menší šanci na něco významného, na rozdíl ode dne předchozího, kdy se na našem území vyskytly HP supercely. Bohužel jsem na úterý neměl zajištěné výjezdové vozidlo, takže den poté, co nás vypekly pondělní rychle vznikající bouřky pod Prahou, jsem se musel už spoléhat výhradně jen na sebe a „walk chasing“…

HP Supercely 23. května 2016

HP Supercely 23. května 2016

V pondělí 23. května nás měla začít ovlivňovat vlnící se studená fronta, která se však nad ČR už spíš rozpadala. Přesto se nad námi nacházela mírně labilní vzduchová hmota, jejíž rozložení se dokonce celkem překrývalo i se zvýšenou dynamikou prostředí, což dávalo jistou šanci na výraznější bouřkové projevy včetně možného výskytu supercel. Především mělo docházet k vyšším srážkovým úhrnům díky tomu, že bouřky opakovaně vznikaly nebo přecházely stejné lokality. Zároveň se dal v bouřkách očekávat výskyt krupobití či silnějších nárazů větru.

Supercela 22. 6. 2015 ve Vyškově

Supercela 22. 6. 2015 ve Vyškově

Když jsem se po chladném víkendu, kdy jsem neměl přístup k modelům, vracel v pondělí dopoledne z chaty, vůbec jsem netušil, že by se mělo ten den urodit nějaké překvapení. Onoho pondělí nás ovlivňovala brázda nízkého tlaku vzduchu postupující dále k východu. Před studenou frontou k nám proudil od západu slabě labilní oceánský vzduch.

Aktuální radarová data

Radar

Aktuální blesková data

Výstraha ČHMÚ

Předpověď ESTOFEX

Předpověď ESTOFEX