Tornádo na Jindřichohradecku a intenzivní bouřky 28. 9. 2007

28. září 2007 postupovala přes střední Evropu k severu tlaková níže. V  Čechách postupovala při naší západní hranici s Německem. Po její přední straně přecházela v dopoledních hodinách Českou Republiku od jihu až jihozápadu studená fronta s vydatnými srážkami. Za touto frontou se nacházel velmi instabilní vzduch, který pocházel z  Itálie a Středomoří v nižších vrstvách atmosféry, zatímco ve vyšších vrstvách, zejména v jižních Čechách, od západu nad tuto oblast proudil studený vzduch od severozápadu. Tato konfigurace vytvořila velkou instabilitu s hodnotami LI (Lifted Indexu) až -4 a CAPE místy až kolem 600 J/m3 (informace dle modelu GFS). Střih větru (změna směru/rychlosti větru s výškou) byl také dobrý (DLS (Deep Layer Shear) 10-20 m/s a LLS (Low Level Shear) až kolem 12m/s. Tento den jsem jako „bouřkový den“ monitoroval již několik dní dopředu. Den předtím jsem sice jel až do Německa do Bavorska za podobné situace, kdy za studenou frontou byl instabilní vzduch a slabý střih větru, ale v  zafrontální oblasti bylo celý den jasno a žádná bouřka se nevytvořila. To mě však zdaleka neodradilo, protože takové hodnoty instability na konci září jsou v Čechách celkem vzácné a obzvláště když jsem viděl předpověď silného LLS, což je střih větru v nejnižších částech atmosféry a zároveň velmi dobrá ingredience pro tornáda, jsem se rozhodl pro výjezd. Mohu říci, že si situace vybrala ideální den – státní svátek a zároveň výročí vztahu mě a mé přítelkyně. Doufal jsem, že se nám vynahradí cesta až do Německa z předchozího dne a že nám počasí k výročí ukáže nějakou pěknou bouřku s hodně blesky a možná i nějaké kroupy, ale ještě večer 27. září bych neuvěřil tomu, jak dobrá situace další den bude a že uvidíme pravé české tornádo.

08:45 SELČ – Jsme s přítelkyní (Luckou) v Praze a vstáváme. Kontroluji data z modelu GFS, která vypadají stejně dobře nebo snad i  lépe než data z 18:00 předchozího dne. Estofex označil velkou část našeho území jako oblast 1 (ojedinělé intenzivní bouřky), která byla odpoledne „upgradována“ na oblast 2 (ojedinělé velmi intenzivní bouřky nebo místní intenzivní bouřky). Model GFS simuloval nejvyšší hodnoty instability nad Českomoravskou vrchovinou a v jižních Čechách, která se přesouvala k severovýchodu v  jihozápadním proudění po přední straně tlakové níže, což plně souhlasilo se skutečností. Rozložení konvektivních srážek však ten den GFS tak dokonale nezvládl. Dle GFS měly konvektivní srážky mezi 11:00 SELČ a 14:00 SELČ iniciovat někde nad Slovenskem a dále se měly pohybovat k severozápadu do oblasti instability a směr jejich postupu ze severozápadního na severovýchodní měl nastat v pozdně odpoledních hodinách. Na radaru z ranních hodin bylo vidět, jak nás přechází srážkově velmi vydatná studená fronta od jihu k  severu. Jednotlivá srážková pásma na této frontě však postupovala po frontě k  severozápadu. Dle těchto informací z radaru a GFS jsem usoudil, že v  zafrontální instabilní vzduchové hmotě se přeháňky a bouřky začnou tvořit nejspíše někde na jihovýchodní Moravě nebo na Slovensku za hranicemi a budou postupovat k severozápadu nad Českomoravskou vrchovinu, kde budou nejintenzivnější, a poté se začnou pomalu pohybovat k severovýchodu. Nakonec tomu bylo tak, že k iniciaci (počátku tvorby bouřek) došlo v  jižních Čechách a za hranicemi v Rakousku a poté bouřky postupovaly k  severovýchodu. Nad Moravu a Slovensko se odpoledne přihnaly rychle postupující bouřky, které se dopoledne odtrhly od pásu konvekce nad Slovinskem, což bylo jediné, co souhlasilo s předpovědí konvektivních srážek modelu GFS, akorát s několikahodinovým zpožděním. Protože jsem předpokládal iniciaci na východě ČR, rozhodl jsem se pro co nejvčasnější výjezd někam na jihovýchod Moravy.

09:15 SELČ – Vyjíždíme z Prahy. Fronta již začala přecházet Prahu a prší.

Radarová situace z 09:10 SELČ:

Jedeme na dálnici D1 směrem na Brno a za Prahou se stavíme u prvního McDonalds, kde si kupujeme snídani u McDrive. Zde se nám stalo něco, co mohlo náš výjezd překazit, ale nakonec to bylo k dobru. Lucka je diabetička a má u sebe inzulínovou pumpu. Když jsme kupovali snídani, tak jí pumpa zapípala a oznámila nějakou vážnou chybu. Byla již v  posledním měsíci své použitelnosti a vážná porucha se tedy nedala vyloučit. Chtěl jsem se vrátit do jejího bytu (který je na rozdíl od mého bytu, odkud jsme vyjížděli, na druhém konci Prahy a museli bychom jet dvakrát přes Prahu, pokud bych chtěl ve výjezdu pokračovat), ale Lucka říkala, že do oběda může být bez pumpy, ale mezitím jí musím zastavit u nějaké nemocnice, kde by jí dali inzulíny, které by si sama píchla. Jelikož studuje zdravotnickou školu a ví jak to v nemocnicích chodí, tak jsem jí věřil a pokračovali jsme ve výjezdu. Během cesty po dálnici přes Českomoravskou vrchovinu jsme projížděli velmi intenzivními srážkami fronty. Viditelnost byla snížená v  nejsilnějších srážkách na cca 1 kilometr a museli jsme jet celkem pomalu, protože se na dálnici místy držela voda.

11:00 SELČ – Situace:

V 11:00 SELČ jsme byli na dálnici D1 někde poblíž Jihlavy na jižním okraji frontálních srážek. Déšť ustával a nad jižním obzorem byla vidět místy i slabší kupovitá oblačnost, mezi kterou však ještě slunce nesvítilo ani nebyla vidět modrá obloha. Na radaru z 11:00 SELČ jsem si všiml několika slabších přeháněk nad Slovenskem, které postupovaly směrem k hranici s Čechami. Stále jsem věřil modelu GFS a myslel jsem si, že jsou to již zafrontální přeháňky, které budou postupovat do Čech a budou se v labilním vzduchu za frontou dále vyvíjet v bouřky. Později se ukázalo, že tyto přeháňky byly stále v oblasti studené fronty, která je s sebou „vzala“ při svém postupu k severu a některé z  nich Čechy jen minuly.

11:30 SELČ – Situace:

O půlhodinu později stojíme v koloně na dálnici před Velkým Meziříčím. Tato kolona, spolu s rozbitím inzulínové pumpy, byla záchranou toho, že jsem nejel moc daleko na východ. Nebýt těchto dvou situací, byl bych v době iniciace bouřek někde na východě Moravy a než bych se vrátil zpátky na západ k bouřkám, bylo by dávno po tornádu. Jak je vidět na radaru výše, nacházíme se již jižně od frontálních srážek. Stále je nad námi zataženo až oblačno, ale jižním směrem od nás je vidět jedno nebo dvě místa, kde prosvítá modrá obloha. Severně a severovýchodně od nás je naopak zataženo s deštěm a obloha tím směrem je velmi tmavá. Na radaru je stále vidět postup veškerých srážek, včetně potencionálních budoucích bouřek nad Slovenskem, k severozápadu. Vývin nad Slovenskem nijak nepokračoval, a tak jsem využil kolony a opět u  McDonalds u McDrive jsme si koupili oběd, abychom ho nemuseli shánět během pozdějších bouřek. Kolona dále pokračovala kolem sjezdu na Velké Meziříčí a stále žádné náznaky silnější konvekce či iniciace. Proto jsem našel jednu nemocnici ve Velkém Meziříčí, kam jsem jel a kde si Lucka vyzvedla inzulín. Při sjezdu z dálnice jsem viděl asi 100 metrů za sjezdem práce na silnici a kolona zde končila. Místo vystání si celé kolony jsem mohl sjet na předchozím sjezdu a ušetřit aspoň 15 minut, ale v tu dobu mi to bylo celkem jedno, protože bouřková situace se zatím nijak nevytvářela, ani jsem na radaru neviděl žádný náznak.

12:30 SELČ – Čekám na Lucku u jedné nemocnice poblíž Velkého Meziříčí. Během čekání jsem si všiml na detekci blesků, že se v jižních Čechách a za hranicemi v Rakousku vyskytlo několik málo blesků. To mě celkem překvapilo. Na radaru z 12:00 SELČ jsem již viděl silnější přeháňky v této oblasti, ale jejich další vývin jsem neočekával. Pustil jsem si tedy dlouhou animaci radarů od rána až do 12:30 po půlhodině. Teprve poté mi celá situace došla. Původně jsem myslel, že řídící tlaková níže je někde v Německu mimo radar a změna proudění z jihovýchodního před frontou na jihozápadní až západní nebude tak náhlá. Když jsem však viděl, jak se na animaci srážky „točí“ kolem centra níže někde nad Šumavou a západně od Šumavy, hned jsem si dokázal představit, že v instabilním vzduchu za frontou bude, alespoň ve středních vrstvách, foukat od jihozápadu a vyvíjející se bouřky budou pokračovat směrem na východ do oblasti silné instability a velmi dobrého střihu větru. Tento radar je vidět zde:

Ještě si pamatuji, jak jsem si říkal, že kdybych si ráno prohlédl předpověď směru a síly proudění, mohli jsme teď být v místě iniciace a vidět s trochou štěstí tornádo nebo alespoň hezké blesky. Byl jsem rád, že oproti předchozímu dni opravdu k iniciaci bouřek došlo a že je velmi vysoká pravděpodobnost, že uvidíme hodně blesků, ale čekal jsem, že bouřky doženeme již v době, kdy se zorganizují v linii a že neuvidíme nic moc ze zajímavé oblačnosti či silných CG blesků (CG znamená z mraku do země), které jsou nejlépe vidět v počáteční fázi bouřky, kdy v ní ještě není moc srážek. Asi 2 minuty poté přišla Lucka a říkala, že jí inzulín dát nemohli a že se tudíž musíme co nejrychleji vrátit do Prahy, kde měla inzulín svůj. Naštěstí si dělala legraci. Inzulín jí dali a měla zásobu alespoň na 2 dny. Řekl jsem jí, že jsme nejspíše pro tento den propásli silnou bouřku, ale že něco alespoň trochu zajímavého bude a že její rozbitá pumpa nám ušetřila tak 50 km a alespoň půl hodiny času, kterou bych jel na východ a zpátky místo čekání u nemocnice a která se později projevila jako velmi důležitá. Vypravili jsme se tedy po dálnici D1 zpět na západ bouřkám naproti.

13:55 SELČ – Teplota 16 stupňů. Jeli jsme po D1 až k Humpolci, kde jsme sjeli a v tuto dobu vjíždíme do Pelhřimova. Naše trasa je vidět na mapě zde:

Nacházíme se v oblasti, kde se rychle pod polojasnou oblohou otepluje a tvoří se instabilita. Téměř veškerá oblačnost v našem okolí je kupovitá, převážně kumulus mediocris s nízkými základnami, a asi 20 km jihozápadně od Kamenice nad Lipou jsou dvě silná bouřková jádra. Další silné bouřky jsou v Rakousku a několik silnějších přeháněk je i západním směrem od nás. Vše je vidět na radaru ze 14:00 SELČ:

My jsme od Kamenice nad Lipou také asi 20 km, tj. cca 40 km od bouřek. Jako cíl na GPS navigaci mám právě Kamenici nad Lipou, z jejíž blízkosti plánuji bouřky pozorovat. Zatím vidíme pouze chvílemi vrchní části bouřek a oblačnost spojenou s nimi. Na to abychom viděli blesky jsme stále příliš daleko.

14:00 SELČ – Teplota 17 stupňů a jsme v centru Pelhřimova. Jihovýchodním směrem od nás je vidět rychle narůstající kumulus, který jsem natočil a je vidět zde:

14:05 SELČ – Teplota 16 stupňů. Jsme poblíž vesnice Ústrašín jižně od Pelhřimova a jedeme stále směr Kamenice nad Lipou po silnici č. 34. Již máme lepší výhled na bouřku. Vidíme černé mraky před námi spolu se vzestupným proudem a kupovitou oblačností po pravé (severní) straně. Vítr fouká proti bouřce, což značí dobrý střih větru v nejnižších vrstvách atmosféry. Na kameře je slyšet, jak říkám, že díky dobrému střihu větru a nízkým základnám by se mohlo vytvořit nějaké slabší tornádo, ale že je velmi malá šance, že bychom nějaké viděli. Spíš jsem očekával silnou bouřku a nějaké kroupy. Po průjezdu Ústrašínem jsme jeli po krátké objížďce přes Libkovu Vodu na Božejov. Začal jsem přemýšlet nad nějakým dobrým pozorovacím místem. Lucka mi doporučila nejet dále z Božejova po silnici 34, ale vzít to přes Krumvald a Drahoňov na Kamenici, protože silnice 34 vedla skrz les, kde by nebylo nic vidět.

14:13 – SELČ Teplota 15 stupňů. Situace:

   

Projíždíme obcí Krumvald a jsme méně než 20 km od bouřky. Máme nádherný výhled na bouřkové základny, které vypadají velmi zajímavě a vidíme několik bouřkových jader. Situace je opravdu velmi zajímavá. Ještě v  Krumvaldu jsem Lucce řekl, aby natáčela ty bouřkové základny, kdyby tam byla nějaká rotace či tromba. Z Krumvaldu pokračujeme na Drahoňov, kde teplota vystoupila opět k 16ti stupňům. Hned za Krumvaldem se nám naskytl dobrý výhled na bouřkovou základnu, ze které se najednou vytvořil takový výběžek, který směřoval k zemi. Lucka jej za jízdy natočila. Rotaci jsme u tohoto výběžku žádnou nepozorovali, ale vzhledem k tomu, že byl asi 20 km od nás, tam nepatrná rotace být mohla, ale my jsme jí z takové dálky nerozeznali. Mohla to tedy být první tromba v té oblasti. Fotka z videa je zde:

Také jsme s tímto úkazem viděli a natočili první čárový blesk tohoto dne. Kvalita je sice velmi špatná, ale protože to byl první blesk a ještě k tomu pravděpodobně vedle tromby, tak jej ukážu zde:

Hned za Drahoňovem ve směru na Babín jsme zastavili u pole, odkud jsme na stále celkem vzdálené bouřky měli výborný výhled. Naše trasa z  Pelhřimova do Drahoňova je vidět na této mapě:

Video z našeho výjezdu od průjezdu frontou na dálnici D1 až po zastavení u Drahoňova je možné vidět ZDE

Na bouřkách se začaly také vytvářet kovadliny, které se rozšiřovaly směrem nad nás a brzy přestalo svítit Slunce, což blokovalo insolaci a teplota klesla zpět na 15 stupňů. Tento negativní faktor pro vývin bouřek byl však kompenzován stále velkým rozdílem studeného vzduchu ve  výšce a teplého před bouřkami. Jev, který mohl být tromba, mezitím zmizel. Asi minutu po zastavení, cca 14:16 SELČ, změřila Lucka vítr, který foukal rychlostí kolem 10 km/h od jihu. Na videu je vidět, že na bouřkové linii jsou tři srážková jádra. Jedno intenzivní na severu (na záběru vpravo), druhé intenzivní na jihu (na záběru vlevo) a jedno slabší, které se teprve vytvářelo, mezi nimi. Právě mezi tímto slabším jádrem a severním srážkovým jádrem to na bouřkové základně vypadalo velmi zajímavě. Tvořily se na ní takové nepravidelné výběžky, které rychle vznikaly a zanikaly a měnily svůj tvar. Bohužel nemám toto místo stále v záběru, protože jsem si myslel, že šance na tornádo byla malá. Po necelé minutě od měření větru jsem si všiml náhlého snížení základny (wall-cloudu nebo stěnového mraku), ze kterého směřovaly k zemi takové ostré výběžky (tromby), které jsem tam viděl alespoň dva. Na tomto wall-cloudu byla patrná jasná rotace, ze  které mohly k zemi nebo nad zem sahat savé víry. V tuto dobu zřejmě došlo v obci Jižná severně od Jindřichova Hradce ke škodám na střechách a vyvrácení ovocných stromů. Fotografie wall-cloudu s alespoň dvěma trombami je zde:

Po chvilce se toto rotující snížení spojilo s dalším snížením, které se po linii k němu připojilo zprava z našeho pohledu. Po tomto spojení vznikl celkem rozsáhlý stěnový mrak, na němž byla velmi dobře patrná rotace, která musela být rychlá (stěnový mrak byl od nás vzdálen asi 20 km). Fotka rotujícího wall-cloudu je zde:

Rotace se postupně zužovala na jejím spodním konci a prodlužovala se směrem k zemi:

Bohužel byl v cestě kopec jménem Hřeben (659 m.n.m.), který bránil našemu výhledu pod tornádo, ale myslím, že na to jak jsme byli daleko jsme toho viděli opravdu hodně. V době této fotografie byla zřejmě zničena část lesa u kravína v obci Jižná:

Tornádo se pohybovalo velmi pomalu (vypadalo to, že bylo po celou dobu v  jednom místě), ale rotace byla rychlá. O asi 20 vteřin později jsem z  videa pořídil další fotografii, tentokrát i s bleskem, který uhodil vpravo od tornáda z bouřkové základny:

Asi půlminuty poté uhodil další blesk vpravo od tornáda. Myslel jsem, že se tornádo nachází maximálně 10 km od nás, ve skutečnosti bylo vzdáleno 17 km. Nyní byla zřejmě zničena další část lesa mezi Jižnou a Deštnou:

Do minuty se tornádo začalo rychle zvedat a byl patrný stěnový mrak, z  něhož ještě vysela rotující tromba. Zřejmě zde ještě byl dočasný dotyk se zemí, protože u silnice mezi Jižnou a Deštnou byl ulomený další strom. Mezi tímto stromem a polomem v lese bylo netčené pole. Fotka v  době kdy se tornádo zřejmě zvedlo ze země:

14:20 SELČ – Situace:

   

Přibližně v tuto dobu se tornádo zvedlo ze země a žádné další škody v  jeho trase nebyly nalezeny. Doba, za kterou napáchalo veškeré škody, byla přibližně 3,5 minuty. Místa, kde se tornádo vyskytovalo a jejich poloha vůči našemu pozorovacímu místu je vidět v této mapě:

Tornádo. 28. 9. 2007 Autor: M. Provod, L. Zlochová Délka: 3:18 Formát: WMV Velikost: 17 MB

Tornádo do své rotace velmi rychle začalo zabalovat intenzivní srážky, které byly v bouřkové buňce jižně od tornáda (na fotce a videu vlevo), což jej rychle „udusilo“ (pod tornádo se dostal těžký vzduch a srážky, které zabránily dalšímu přívodu teplého vlhkého vzduchu):

Poté, co srážky „obklopily“ rotaci tornáda ze všech stran, se rotace začala rychle rozpadat a ztrácet v dešti a kroupách. V silném vzestupném proudu nad tornádem se zřejmě nakumulovalo velké množství srážek a krup, o čemž svědčí i radarová odrazivost. Ty začaly po rozpadu tornáda padat k zemi a vytvořilo se velmi silné bouřkové jádro, které produkovalo časté a silné CG blesky. Na následující fotce je ještě vidět náznak wall-cloudu (stěnového mraku) směřujícího k zemi. Vpravo od něj již začínají vypadávat velmi intenzivní srážky v době, kdy z nich uhodil první hezký CG blesk:

Severozápadním směrem od nás, daleko od jakékoliv bouřky, zaujala mojí pozornost taková čistá skvrna mezi oblačností. Nic společného s  tzv. „clear slot“ však neměla:

Za další necelou minutu, místo, kde byla předtím rotace, rychle ztmavlo a rotace nebyla již vůbec patrná. Zde jsem zachytil vzdálený CG blesk, který uhodil z levé strany silného srážkového pole. Tento blesk uhodil přesně v místě, kde bylo předtím samotné tornádo (vůči oblačnosti):

Přesně v tom místě uhodil asi o minutu později ještě jeden blesk. V té době již v místě tornáda bylo mohutné a silné bouřkové jádro, na kterém byly dobře patrné bílé kroupové pásy. Blesk je vidět špatně a je označen šipkou:

Video našeho pozorování tornáda od Drahoňova je ke zhlédnutí ZDE

Poté co se rotace úplně rozpadla jsem přemýšlel, zda se udržovat na přední (severovýchodní) straně bouřek a pozorovat z povzdálí, jestli se vyvine ještě třeba nějaká tromba nebo alespoň rotace, a nebo zda jet někam do jádra a podívat se na kroupy, které byly velmi pravděpodobné v  těchto bouřkách s velkou odrazivostí. Nakonec jsme se rozhodli, že budeme ještě nějakou dobu pozorovat od Drahoňova a počkáme, dokud nebudou bouřky nebezpečně blízko a budeme se muset schovat. Struktura bouřek byla stále velmi zajímavá a viděli jsme velmi mnoho blesků a záblesků a několik čárových blesků se nám povedlo celkem dobře natočit:

         

A několik „nebleskových fotek“:

     

Bouřky se v dobrém střihu větru pomalu organizovaly v linii (sekundární studenou frontu) a v kovadlině nad námi se vytvořily hezké mammy:

Na přední straně bouřek foukal „relativně“ teplý vítr o teplotě 16 stupňů od jihu, který ještě zesílil až na 20 km/h, což bylo dobře, protože foukal přímo před bouřky pod jejich vzestupné proudy. Bouřkových jader bylo několik a většina blesků a záblesků pocházela právě z těchto jader, ale občas krátce probleskl krásný mezimračný blesk v mracích mezi jádry, který byl většinou vidět, protože mezi srážkově velmi silnými jádry pršelo jen málo nebo vůbec. U Drahoňova jsme pozorovali dalších asi 20 minut po zániku tornáda, dokud blesky nebyly několik kilometrů od nás. Poté již nebylo dobré sledovat venku, jednak kvůli bleskům a také kvůli blížícímu se dešti, tak jsme se rozhodli, že vyjedeme z Drahoňova na jih, abychom se přiblížili v té době nám nejbližší bouřce. Asi po jednom kilometru na kopci nad vesnicí Babín jsme viděli moc krásný blesk přímo nad námi:

 

Video zbytku pozorování od Drahoňova včetně přejezdu na kopec nad vesnicí Babín se záběrem výše vyfoceného blesku je ZDE

Několik vteřin po tomto blesku jsme vjeli do silnějších srážek a slabé gustfronty, na které jsem anemometrem naměřil vítr max. cca 40 km/h. Během měření větru začaly padat i kroupy o velikosti cca 1cm. Ihned jsem jich několik vzal a ty velké jsem měřil. Ven jsem nejprve nešel, protože s kroupami celkem silně pršelo. Stačilo trochu otevřít okno a měl jsem jich v autě hned několik. Padaly celkem hustě a obzor kolem nás dostal takové šedavé zabarvení a na silnici a poli kolem nás se vytvořila bílá téměř souvislá vrstva. Teplota náhle klesla o téměř 10 stupňů na 8 stupňů. Po necelých třech minutách náhle déšť i kroupy ustaly, a tak jsem šel ven, abych našel a změřil nějakou velkou kroupu. Největší, kterou jsem našel, měřila v  nejširším místě 1,2cm. Když jsem byl venku, tak asi 300 metrů ode mě uhodil blesk. Viděl jsem jen záblesk a slyšel ránu. Na videu je vidět, jak jsem hned, kroupy nekroupy, rychle utíkal zpátky do auta :-). Celé kroupy jsou k shlédnutí zde:

Kroupy u Babína. 28. 9. 2007 Autor: M. Provod, L. Zlochová Délka: 2:55 Formát: WMV Velikost: 9 MB

Po skončení krupobití v této oblasti jsme projeli obcí Babín na silnici č. 34, po které jsme jeli zpátky na sever-severovýchod za kroupovým jádrem a celou bouřkovou linií. V Babíně byla místy kolem silnice deštěm a větrem nashromážděná vrstva krup a za Babínem se nám podařilo natočit hezký větvený blesk:

   

Dále jsme jeli přes Pravíkov lesem na Novou ves, kde byla malá objížďka. Z lesa jsme díky špatné viditelnosti viděli jen záblesky a za Novou Vsí jsme opět vjeli do velmi slabého krupobití. Tentokrát měly kroupy špatnou strukturu a rychle se po pádu rozbíjely na takovou sněhovou hmotu a při teplotě 9 stupňů hned tály.

Situace v této době je vidět na radaru z 15:00:

 

Dále jsme jeli po silnici č. 34 přes Pelhřimov na sever. Kroupy postupně padat přestaly a v Pelhřimově se o stupínek oteplilo na 10 stupňů. Čárových blesků moc nebylo, ale celkem často byly vidět záblesky ze  severní strany. Na radaru z 15:10 je vidět intenzivnější jádro severně od Pelhřimova, ze kterého velká většina těchto záblesků pocházela:

Pelhřimov jsme opouštěli v 15:14. Ihned po výjezdu z Pelhřimova v  místech, kde začínaly tyto intenzivnější srážky, se nám ukázal moc hezký CG blesk. Z videa se mi podařilo udělat 3 snímky tohoto blesku:

   

Mezi Pelhřimovem a Humpolcem jsme projížděli oblastí zvýšené bleskové aktivity a několik blesků se mi podařilo natočit, avšak většina blesků si vybrala extrémně levou stranu mého záběru:

   

Také jsme opět vjeli do krupobití malých krup, kde se ochladilo na 9 stupňů, a asi 2 kilometry před dálnicí D1 jsme zastavili na takovém odpočívadle, kde si Lucka vyzkoušela to samé co já při měření velikosti krup. Nabrala venku hrst malých krup, aby je ukázala na kameru, a najednou uhodil také asi 300 metrů od nás blesk a hlasitě zahřmělo. Myslím, že se lekla víc než já u Babína: Z těchto dvou situací plyne poučení – když přestanou padat kroupy, nezdržovat se příliš venku. V  místě krup bývají často blesková jádra (místa s větším výskytem blesků) a na zadní straně bouřky se blesků vyskytuje celkem hodně. Při výjezdu z  odpočívadla se Lucce podařilo natočit ještě jeden CG blesk nad lesem, který byl také asi 300 metrů od nás a při jeho úhozu zablikaly lampy. Jeho fotku a fotku malých krup je možné vidět zde:

 

Z odpočívadla jsme dále pronásledovali toto bleskové jádro, které nám ještě ukázalo jeden moc krásný CG blesk, směrem na Humpolec:

U dálnice D1 opět začaly padat kroupy s hustým deštěm a bylo vidět, že se blížíme k silnějšímu srážkovému jádru. Z Humpolce jsme ještě viděli několik záblesků, ale Lucka si na radaru všimla, že jižnější část bouřkové linie je bleskově aktivnější než ta severní, a tak jsem zastavil a podíval se na situaci, která je vidět zde:

Naše trasa od Drahoňova po Humpolec je k vidění na těchto mapách:

 

Video z naší cesty od Babína po Humpolec s blesky a jinými zajímavými jevy: ZDE

Kratší video z krupobití v Humpolci ZDE

15:30 SELČ – Vyjíždíme tedy z Humpolce. Před nájezdem na dálnici bylo vidět, jak se od západu za bouřkami vyjasňuje, my jsme jeli na jihovýchod do místa, odkud bylo vidět nejvíce záblesků. Několik minut po nájezdu na dálnici se nám podařilo natočit dva mezimračné blesky, jeden z nich je zde:

Chvíli po těchto blescích jsme vjeli do intenzivního krupobití. Některé z  krup musely být i větší než centimetr. Během krupobití uhodil silný blesk asi tak 100 metrů před nás. Jeho nejsilnější snímek je na kameře příliš osvětlen (buď silným světlem z blesku nebo reakcí kamery na elektromagnetické pole blesku). Proto jsem se rozhodl udělat 2 snímky, na druhém blesk již zaniká, ale je lépe vidět:

 

Teplota v tomto kroupově aktivním jádru klesla na 7 stupňů a chvílemi se mi zdálo, že mezi kroupami padá i déšť se sněhem. Myslím ale, že to byl déšť s neúplně rozpuštěnými kroupami. Detailní radarový snímek z 15:40 je zde:

Mapa naší trasy a trasy postupu bouřkové linie je zde:

15:40 SELČ – Po průjezdu jádrem s kroupami se před námi začala obloha trochu vyjasňovat. Kroupy padat přestaly a my byli pod přední částí bouřkové linie, pod velmi zajímavou základnou vzestupných proudů. Jižně od nás bylo krásně vidět bouřkové jádro a velmi krásný šelfový mrak. Jeho fotka z videa bohužel neměla dostatečně dobrou kvalitu. Podařilo se mi ale udělat fotku, kde je vidět černá základna bouřky před námi, za kterou je nahoře v takovém oku jasné oblohy vidět bouřková kovadlina a v pozadí je obloha s kupovitou oblačností a instabilitou:

Teplota po průjezdu linií bouřek vystoupila zpátky na 9 stupňů a po výjezdu mimo srážkové pole dokonce až na 12 stupňů, tj. na frontě byl pětistupňový teplotní rozdíl. Po průjezdu frontou jsme sjeli hned na prvním možném sjezdu – na Jihlavu. Zde jsme chvíli hledali vhodné pozorovací místo. Zastavili jsme na parkovišti u jedné továrny, odkud byl relativně dobrý výhled. Anemometrem jsem změřil vítr, který nedosahoval ani 20 km/h, ale foukal jasně od jihu. Po chvilce jsme se přesunuli na most vedoucí přes silnici na Jihlavu, odkud byl výhled ještě lepší. Z tohoto místa jsem natočil několik blesků. Zde je jeden mezimračný a jeden do země a radarová situace z 16:00, chvíli před tím než nás kroupy a déšť opět dohnaly:

   

Ještě se mi podařilo natočit tři CG blesky po sobě. Žádný z nich však nijak kvalitně. Alespoň jeden je nějak dobře vidět, i když si vybral opět levou část mé kamery:

Poté začalo pršet s kroupami a blesků moc vidět nebylo. Dle detekce blesků byla nejaktivnější část bouřky severně od nás, západně od Žďáru nad Sázavou u Havlíčkova Brodu:

Naše trasa a pozorovací místo severně od Jihlavy (na mostě) s  přibližnou polohou „squall line“ a slabších bouřek východním směrem je znázorněna na této mapě:

Video z průjezdu krupobitím na dálnici D1 a z pozorování blesků severně od Jihlavy ZDE

16:10 SELČ – Rozhodl jsem se tedy otočit se a jet na sever směr Žďár nad Sázavou. Za dálnicí jsme odbočili směrem na Střítěž a pokračovali jsme přes Polnou, Hrbov, a Nížkov směrem na Žďár. Během cesty se mi podařilo ještě natočit několik čárových blesků:

 

Trasa, kudy jsme jeli je vyznačena zde:

Ze všech blesků, které jsme viděli mezi Jihlavou a Žďárem, jsem udělal 2 videa. Jedno složené převážně z čárových blesků je ZDE

Druhé velmi krátké video záblesků. Autor: M. Provod, L. Zlochová Délka: 0:21 Formát: WMV Velikost: 1 MB

16:30 SELČ – Nacházíme se jihozápadně od Žďáru nad Sázavou. Západně od Žďáru je oblast silnější radarové odrazivosti, ze které je vidět nejvíce záblesků:

Snažíme se najít dobré pozorovací místo, což není zrovna jednoduché v  této kopcovité oblasti. Nakonec nacházíme místo na kopci u vesnice Šlakhamry západně od Žďáru. Byli jsme na přední části srážkové oblasti a ze vzestupných proudů na přední části bouřek nejprve jen tak jemně mrholilo, poté se přidal silnější déšť a malé kroupy. Z pozorovacího místa se nám v  tuto dobu podařilo natočit 2 mezimračné blesky:

 

Kroupy a déšť po chvilce téměř ustaly a bouřka nám ukázala několik větvených dlouhých mezimračných blesků. Z mnoha z nich jsem udělal více snímků, aby byla dobře vidět jejich dynamika. Na následujících čtyřech fotografiích je jeden blesk, který trval asi půl vteřiny, a jednotlivé snímky jsou několik desetin vteřiny po sobě:

     

Následující 2 fotky jsou také jeden blesk:

 

A na těchto třech snímcích je také jeden celkem silný blesk přímo nad naším stanovištěm:

   

A z tohoto blesku jsem udělal jen jeden snímek:

V 17:00 jsem na radaru viděl, že opravdu dochází k zesílení bouřkové aktivity díky kolizi „outflow boundaries“ ze dvou výše zmíněných bouřek a severovýchodním směrem od Žďáru se začalo vytvářet několik nových přeháněk v oblasti teplého sektoru. Rozhodl jsem se tedy vyjet na severovýchod směrem na Poličku, kde jsem očekával v příští hodině silnou bouřku. Na mapě je znázorněno naše pozorovací místo západně od Žďáru:

Naše poloha na radaru a bouřková situace včetně znázornění postupu bouřek a „outflow boundaries“:

Video, kde je vidět, jak hledáme pozorovací místo, které pak nalezneme u  obce Šlakhamry západně od Žďáru nad Sázavou a odkud vidíme mnoho krásných mezimračných blesků: ZDE

17:00 SELČ – Přibližně v tento čas jsme opustili naše stanoviště a vydali se směrem na severovýchod. V 17:20 jsme již byli severovýchodně od Žďáru a viděli jsme několik záblesků celkem blízko nás, žádný čárový blesk se mi však zachytit nepodařilo. Na radaru ze 17:20 SELČ je vidět, jak přeháňky v teplém sektoru již sílí a několik z nich se již vyvinulo v  bouřku:

Dále jsme jeli přes Počítky, Fryšavu pod Žákovou horou a Kadov na Poličku. Štěstí na čárové blesky se nám opět vrátilo a v následující čtvrthodině jsme natočili hned tři blesky, z toho jeden krásný blesk ve  tvaru Y, který šel do země a je k vidění zde:

Ve Fryšavě jsme kolem 17:30 projeli slabým krupobitím, ve kterém v této horské oblasti teplota klesla na 7 stupňů. Radar ze 17:30 je zde:

Mapa naší trasy za poslední půlhodinu:

Video z naší cesty mezi Šlakhamry a Sněžném: ZDE

17:30 SELČ – Teplota 7 stupňů. Pokračujeme směr Polička. Ve Sněžném opět projíždíme chvilkovým krupobitím. Kroupy nebyly nijak veliké, ale padaly celkem hustě a chvílemi se tvořila velmi slabá nesouvislá vrstva. Hned za Sněžném se nám naskytl krásný výhled na přední stranu squall line. Byla zde 2 bouřková jádra, jedno jižně a druhé severně od naší polohy na squall line. Severní jádro bylo v oblasti výše zmiňovaného triple pointu a bylo bleskově více aktivní, a proto jsme pokračovali na Poličku.

17:40 SELČ – Stále 7 stupňů a padají malé kroupy. Radar a naše poloha:

17:50 SELČ – Jsme za obcí Borovnice a pokračujeme na Poličku. Dle detekce blesků je bouřka nejvíce aktivní severně od Poličky ve směru na Litomyšl, a proto jsem jako předběžný plán udělal průjezd Poličkou a pokud by bouřka severně od nás neubírala na síle, pokračovali bychom na sever. Radar a naše poloha včetně blesků je vidět zde:

Přestože občas padají kroupy, teplota vystoupila asi 5 km před poličkou o  stupínek na 8 stupňů. Před šestou hodinou jsme konečně v Poličce. Naše trasa za poslední půlhodinu je zde viz mapa 8. Poličku jsem projel na její severní okraj, kde jsem zastavil a zkontroloval detekci blesků a radar. Viděl jsem, že severní část bouřek v Litomyšli rychle slábne, ale jižním směrem od nás naopak bouřky sílily:

Rozhodl jsem se tedy jet zpátky přes Poličku po silnici 360 na jih. Kousek za Poličkou jsme natočili hezký blesk:

18:10 SELČ – Situace:

Jsme v obci Korouhev a pokračujeme na jih do oblasti, odkud vidíme blesky. V Trhonicích jsme jeli po menší silnici na východ, protože silnice 360 se stáčela k západu mimo bouřku. Kdybych jel původně z  Poličky po silnici 362, byl bych v lepší oblasti vůči bouřce, ale bohužel jsem si této silnice v Poličce nevšiml. Za Trhonicema se nám naskytl krásný výhled a natočili jsme v dálce čárový blesk, ze kterého jsem udělal dvě fotky. Na první je jako mezimračný a na druhé jde do země:

 

Další blesk, tentokrát mezimračný blízko nad námi, se nám podařilo zachytit při výjezdu z lesa mezi Trhonicema a Nedvězím:

Přímo v Nedvězí jsme natočili velmi krásný, dlouhý a větvený mezimračný blesk. Jeho větvená část však byla celkem daleko před námi a záběr je docela rozmazaný, tak kvalita není moc dobrá:

Za Nedvězím před městečkem Bystré nám bouřka ukázala další dva blesky. Ani jeden však nemám v dobré kvalitě. Druhý velmi blízký z nich uhodil, když zrovna Lucka natáčela blesky na detekci:

Video přibližně od Sněžného po Bystré, včetně Poličky, kde padaly malé kroupy a kde jsme vystoupili z auta a několik jich natočili: ZDE

Dále jsme projeli Bystrém a pokračovali na východ. Viděli jsme ještě asi 2 záblesky, než blesková aktivita v naší oblasti přestala. U vesnice Hamry jsem si všiml, že blesková aktivita ještě zesílila severním směrem mezi Svitavami a Ústím nad Orlicí. Rozhodl jsme se zatím jet s frontou na východ, což bylo v hornatém terénu velmi pomalé, a čekat, zda se na severu bouřka „rozjede“ a nebo zda zanikne. Během deseti minut blesková aktivita úplně přestala, a tak jsem se rozhodl dnešní velmi úspěšný výjezd ukončit. Naše trasa z Poličky až do kopcovité krajiny východně od Bystrého, kde jsme přibližně ukončili výjezd, je vidět zde:

Radar z 18:40SELČ, na kterém již nebyly žádné blesky, je zde:

Video z konce našeho výjezdu Autor: M. Provod, L. Zlochová Délka: 2:53 Formát: WMV Velikost: 10 MB

Tímto jsme ukončili můj zatím nejúspěšnější výjezd.

ZÁVĚR A TERÉNNÍ PRŮZKUM V OBLASTI DOTYKU TORNÁDA SE ZEMÍ:

O 2 týdny později měla sestřenice svatbu v Telči. Využil jsem toho, že jsem byl relativně blízko Kamenice nad Lipou, odkud jsem tornádo viděl a jel jsem hledat stopy, které za sebou mohlo zanechat. V tu dobu jsem si ještě nebyl jist, zda to bylo tornádo nebo tromba/rotující wall cloud. Původně jsem odhadoval vzdálenost jevu od mého pozorovacího stanoviště u  Drahoňova na 5-8 km. Vydal jsem se tedy hledat do vesniček, které jsou západně od Kamenice nad Lipou. Nejprve jsem si prohlédl pozorně detaily na radaru, abych odhadl, kde přibližně mohlo potencionální tornádo být. Všiml jsem si, že ve 14:10 a 14:20 (viz. radarové výřezy na začátku článku) byly bouřky ještě západně a severozápadně od Jindřichova Hradce. Tzn. tornádo nemohlo být západně od Kamenice nad Lipou, protože v době jeho výskytu zde nebyla ani samotná bouřka. Myslel jsem si, že muselo být spojeno s bouřkovou buňkou západně od Hradce a vydal se do této oblasti. Silné bouřkové jádro na radaru bylo přesně západně od Jindřichova Hradce a na videu je vidět, že rotace byla severně od celkem silné bouřky. Proto jsem jel do vesnice Děbolín, která se nachází západně od Jindřichova Hradce, kde jsem se nejprve ptal náhodných místních lidí, jestli neví, zda někde poblíž nebylo před 14ti dny tornádo. Nikdo nic nevěděl. Napadlo mě, že v hospodě se mluví o  všem a kdyby o tornádu nevěděli v hospodě, tak už asi nikde. Šel jsem tedy do místní hospody, kde jsem se zeptal hostinského, který se pak zeptal ostatních lidí. Bylo mi řečeno, že nad Pluhovým Žďárem se na místě točilo tornádo, ale nevěděli, jestli napáchalo nějaké škody nebo se dotklo země. Ihned jsem tedy jel do hospody v Pluhově Žďáru. Zde mi bylo řečeno, že zde viděli trombu, která se země nedotkla, ale byla vyfotografována a fotografie den po tornádu byla publikována v  Jihočeských Listech. Také mi řekli, že severně od Pluhova Žďáru v obci Jižná tornádo odneslo několik střech a část lesa. To mi přesně vycházelo, protože nejprve bylo na wall cloudu vidět snížení, které se pak rozpadlo a po krátké přestávce se vytvořila velká rotace sahající až k zemi (kontakt se zemí jsem ale neviděl, a proto jsem v tu dobu ještě nemohl potvrdit tornádo). Přestože byla již tma, jel jsem do obce Jižná hledat škody. Dle líčení z hospody v Pluhově Žďáru jsem očekával škody alespoň tornáda F3. Projížděl jsem však Jižnou křížem krážem a škody nikde. Jel jsem tedy opět do hospody, tentokráte v Jižné. Zde mi řekli, že tu tornádo bylo a že odneslo pár tašek, ale že již zřejmě budou škody zpravené. Také, že u kravína v lese bylo pár spadlých stromů. Po tomto líčení jsem F trojku vyloučil a řekl jsem si, tak F0 nebo F1. Projel jsem tedy vesnici po jejím severním okraji. Škody na střechách jsem nenašel, ale našel jsem vyvrácený nějaký ovocný strom na jedné zahradě. První stopa a potvrzení, že jev byl opravdu tornádo. Poté jsem našel i  kravín. Svítil jsem autem směrem na les, ale žádné škody jsem neviděl. V  Pluhově Žďáru v hospodě padla také zmínka o vyvráceném stromu u silnice mezi Jižnou a Deštnou. Jel jsem tedy na Deštnou a opravdu jsem našel popadané větve a v půli ulomený strom u silnice. Škodu jsem s pomocí dálkových světel hned vyfotil a hledal jsem dál. Od silnice vedla polní cesta směrem na les, který byl severně od Jižné. Jel jsem tedy po této cestě až k lesu, abych se podíval na případný polom. Hned před lesem jsem viděl hromady klád, které byly čerstvě uřezané, a na již posekaném kukuřičném poli směrem doleva od lesní cesty byly stopy, že tudy muselo jet hodně aut/traktorů. Jel jsem tedy po těchto stopách a po asi dvou stech metrech jsem našel asi 100X50 metrů široký polom, kde byly stromy vyvrácené, v půli ulomené a některé byly i  ukroucené. Ihned jsem kontaktoval ČHMÚ a pořídil složitě ve tmě několik fotografií. Další den ráno jsem ještě měl čas se na chvíli do oblasti vrátit, a tak jsem vše znovu vyfotografoval ve dne. Polom jsem detailně nafotil a šel jsem také kousek lesem ve směru na Jižnou, kde bylo několik náhodně vyvrácených stromů. Pokud bych šel pár set metrů dál, našel bych ještě jeden polom. Bohužel jsem však neměl čas a druhý polom v tu dobu již byl naštěstí zmapován českobudějovickou pobočkou ČHMU. Po tomto zjištění jsem již určitě věděl, že jsem 28.září „ulovil“ pravé české tornádo, které bylo později ČHMU označeno jako F1. Tímto se splnil jeden z mých bouřkových snů, natočit pravé české tornádo. Mapka s vyznačením škod, které tornádo napáchalo, je zde:

Na stránkách ČHMU je k vidění také článek, který ještě popisuje slabé tornádo v Českých Budějovicích poblíž starých kasáren http://www.chmu.cz/torn/cases/20070928/20070928.html Na svatbě sestřenice jsem mimochodem o bouřkách mluvil s její sestrou (druhou mojí sestřenicí), která bydlí v Českých Budějovicích hned vedle kasáren. 28. září po poledni kouřila na balkóně, když se najednou z ničeho nic zvedl prudký vítr, který hodně ohýbal stromy v okolí a dokonce jí vytrhl z ruky cigaretu. Protože se však bouřek a špatného počasí bojí, šla si lehnout a po původu náhlého velmi prudkého větru dál nepátrala. Řekl jsem jí, že s velkou pravděpodobností byla zasažena velmi slabým tornádem. Nikdo jiný z příbuzných, kteří bydlí v Jindřichově Hradci, nic o tornádu neslyšel. Jen si pamatovali, že 28.září byla silná bouřka a u  někoho padaly kroupy. Tímto jsem ukončil pátrání po tornádu.

---

Související odkazy: