Sezóna v průběhu celého července a vlastně i srpna pokračovala ve stávajícím duchu, tedy pokud bouřky, tak lokální, s pomalým pohybem a krátkou životností. Jiné to nemělo být ani ve středu 8. srpna, kdy se čekaly lokální přeháňky, případně bouřky, zejména v Čechách. Během odpoledne docházelo nad Čechami k tvorbě jednotlivých bouřkových jader, které postupovaly přes Českomoravskou vrchovinu dále k východu….
Přečtěte si více
Po nekonečném stabilním proudění od jihovýchodu, kdy se tvořily bouřky v nevýrazném tlakovém poli a kdy střih větru nepřesahoval hodnotu 10m/s, přišlo pondělí 11. 6. 2018. Od jihozápadu začala naše území v odpoledních hodinách ovlivňovat brázda nižšího tlaku vzduchu, v které se nacházela samotná studená fronta, před kterou výrazněji zesilovaly hodnoty střihu větru až k nějakým 20m/s ve výšce mezi 0-6 km a také hodnoty helicity dosahovaly k 200m2/s2.
Přečtěte si více
Abych pravdu řekl, nepamatuji si, zda jsem tento den očekával, že bych mohl něco nafotit. Estofex mlčel a předpovědi slibovaly pouze vydatnou dešťovou zálivku pro jižní a západní část republiky a také jihozápad Středočeského kraje. V průběhu dne se nicméně vyskytovaly bouřky nejprve v SZ částech republiky a až pak kolem oběda to začalo naskakovat na Příbramsku a posléze se přidaly i Jižní Čechy.
Přečtěte si více
Nad střední Evropou se udržovalo velmi výrazné frontální rozhraní, oddělující velmi teplý vzduch na východě Evropy a poměrně chladný na západě. Během dne postupovalo rozhraní přes naše území velmi zvolna k východu až severovýchodu. Oblast nižšího tlaku vzduchu, resp. její střed (1013 hPa) spojený s uvedeným frontálním rozhraním se zpočátku nacházel na území německého Saska, blízko českých hranic.
Přečtěte si více
Po předešlém supercelárním outbreaku ze 7. července se rýsovala potencionálně zajímavá situace na pondělí 10. července, tentokráte čistě pro Moravu. Celé to odstartovala tornadická supercela na Vídeňském mezinárodním letišti. Její right mover postupoval dále k Bratislavě, zatímco left mover se vydal k Mikulovu, kde podnítil tvorbu dalších bouřkových buněk.
Přečtěte si více
Páteční předpovědi vypadaly poměrně příznivě. Ačkoliv nás během ranních a dopolední hodin přecházely pozůstatky bouřek na teplé frontě, nakonec se ukázalo, že právě ty zvýšily velmi výrazně rosné body a živnou půdu pro odpolední bouřky. Polední pauza přinesla kýžené protrhání oblačnosti a následné 4 hodiny prohřívání spodních vrstev atmosféry.
Přečtěte si více
Předpovědní modely už s několikadenním předstihem slibovaly možnost výskytu silného nárazového větru spojeného s bouřkovými systémy večer 22. a v noci na 23. června. Jelikož se předpověď v tomto ohledu velmi dobře naplnila, byla po bouřkách s mnoha nahlášenými škodami větrem podrobněji prostudována data o nárazech větru a škodách větrem hlášených do evropské databáze ESWD. Z výsledku šetření jasně vyplynulo, že Českem prošla hned dvě tzv. derecha….
Přečtěte si více
Když jsem se po chladném víkendu, kdy jsem neměl přístup k modelům, vracel v pondělí dopoledne z chaty, vůbec jsem netušil, že by se mělo ten den urodit nějaké překvapení. Onoho pondělí nás ovlivňovala brázda nízkého tlaku vzduchu postupující dále k východu. Před studenou frontou k nám proudil od západu slabě labilní oceánský vzduch.
Přečtěte si více
Na den 14. 6. 2015 jsme se chystali již několik dní dopředu a doufali, že na modelech nevymizí příznivé parametry pro tvorbu významnějších bouří s CAPE až 2000J/kg, střihem větru přes 15m/s a helicitou 200m2/s2, alespoň podle modeláže :-). Měly tedy nastat celkem vhodné podmínky pro vznik případných supercel, tentokrát navíc s velmi pomalým pohybem, což by značně ulehčilo sledování.
Přečtěte si více
Naprostá většina měsíce listopadu se nesla ve znamení opakovaných inverzních situací, které však paradoxně přinášely vysoké denní teplotní průměry do níže položených poloh – díky neustálé „dece“ nízké oblačnosti tvořené stratokumulem či stratem. Až v posledním týdnu se začalo zdát, že změna je nablízku. Jenže než došlo k dlouho očekávané změně přízemního proudění z jižního či jihovýchodního na severozápadní oceánské, museli jsme si prvně projít ledovkovým očistcem. Jak k této situaci došlo?
Přečtěte si více
