T. Prouza, D. Rýva – modelové předpovědi a celodenní přehled vývoje situace
Po předcházejícím dni, úterý 21. června 2011, který s teplou frontou přinesl vcelku neočekávaný předkrm v podobě minisupercel, tornád a tromb, byl na nadcházející středu celý stromchaserský a stormspotterský stroj uveden do plné pohotovosti. Defakto již dva dny předem upozorňovala předpověď ESTOFEXu na možnost výskytu silných bouřek, které by se možná mohly stát i vrcholem celé letošní sezóny. První předpověď z 20. června počítala ještě se stupněm 1 pro celou ČR, avšak update o den později již „přitlačil na pilu“ a vytasil se se stupněm 2 pro Čechy a stupeň 1 rozšířil dále na východ. Zároveň byla vydána i předběžná prognóza SkyWarnu, která tento stav potvrzovala. Zatímco tedy končilo z hlediska výskytu extrémních bouřkových projevů velmi „úrodné“ úterý, očekávala se ještě „úrodnější“ středa a ještě v úterý večer jsme na SkyWarnu vydávali hlavní předpověď na středu, kde jsme díky předpokladu výraznějšího střihu větru rozšířili oblast pokrytou druhým stupněm. Očekávala se tedy možnost výskytu první majoritní bouřkové situace na území Česka. Modely totiž slibovaly mírnou labilizaci prostředí před postupující frontou, kdy hodnoty MLCAPE měly na větší ploše přesahovat 1000 J/kg, a to v kombinaci se střihem větru 20-25 m/s. To znamenalo, spolu s předpokladem výskytu izolovaných bouřkových buněk postupujících před studenou frontou, dobrou šanci na výskyt supercel, kde by hlavním rizikem byla možnost výskytu silných krupobití. Na studené frontě samotné, spojené s ve výšce s krátkovlnnou brázdou, pak modely naznačovaly výskyt většího bouřkového systému – pravděpodobně v podobě squall line, která, s ohledem na vertikální profil větru, mohla být doprovázena až velmi silným nárazovým větrem a to zejména na SZ a S Čech.
 |
 |
 |
 |
Středa začala velmi poklidně – těsně po půlnoci se nad územím České republiky nenalézala žádná bouřková, ba ani srážková oblačnost. To se však začalo velmi záhy měnit. Nejprve se na severovýchodě Čech a Šumpersku objevila srážková oblačnost (na Trutnovsku s ní spadlo 0,2 mm deště), avšak ta opět velmi rychle zanikla. Před třetí hodinou ranní zahájila první bouřka v okolí Jáchymova, ale taktéž neměla dlouhého trvání. V oblasti jejího torza se však vzápětí začalo vyvíjet celé pásmo přeháněk a bouřek, táhnoucích se od západu na východ mezi Chomutovem a Mladou Boleslaví. Kolem 5. hodiny ranní se na této neuspořádané linii objevilo několik bouřkových výbojů, aby však vzápětí rychle vyhasly. S přibývajícím časem se toto, nyní již neaktivní, srážkové pásmo posouvalo dále k východu a rozpadalo. Po 8. hodině ranní zkropilo opět lehkým deštíkem (0,2 mm) Trutnovsko, aby o další hodinu později přestalo existovat. Tyto ranní slabé srážky však obohatily severní polovinu Čech o vlhkost a přispěly tak k vysokým odpoledním rosným bodům.
 |
Snímek synoptického pavouka – data z profesionálních meteorologických stanic. Na mnoha stanicích je dobře patrný vysoký rosný bod. 22. 6. 2011 14 SELČ. © 2011 Český hydrometeorologický ústav Velikost: 49.6 kB |
Nyní však obraťme pozornost zpět na západ, kde se začalo kolem 7. hodiny ranní odehrávat nové bouřkové dějství. Z Bavorska tam postupovala směrem k Tachovu squall line o délce kolem 100 km. V 8:10 SELČ překročily bouřky státní hranici na Tachovsku a pokračovaly dále k severovýchodu. V 9:25 dosáhla tato bouřková linie Plzně – zajímavé na ní začalo být bouřkové jádro na jejím jižním okraji, právě u Plzně. Drželo si vysokou odrazivost a zdálo se, že je lehce pravostáčivé. Severní část linie se táhla až ke Krušným horám, ale s postupem dále na severovýchod neustále slábla. V 9:55 se čelo této linie dostalo ke Kladnu, z této doby pochází hlášení hlášení Dáši M. z OC Šestka o výskytu shelf cloudu na této bouřce. Kolem půl jedenácté přešla bouřka přes Prahu, doprovázena jen velmi slabými projevy. Pravděpodobná supercela minula Prahu jižně, přes Dobříš a Týnec nad Sázavou. V 11:05 se toto jádro nacházelo nad Sázavou, již zcela separované od zbytku původní linie, která začala postupně zcela zanikat – po poledni nad Krkonošemi.
Po 11. hodině dopolední, nyní již samojediná, postupovala výrazná bouřková buňka dále na východ, a to přes Čáslav, Chrudim, Vysoké Mýto, Ústí nad Orlicí a Jablonné nad Orlicí. Krátce před 14. hodinou narazila na masiv Jeseníků a výrazně zpomalila svůj další pohyb. Prudce začala zvyšovat svou odrazivost, takže již ve 13:50 dosáhla 60,5 dBZ, ve 14:00 pak maxima 65,0 dBZ a VIL 45,0 kg/m2. V té době se nacházela 8 km SZ od Bludova (okr. Šumperk). Skoro hodinu pak tato pravděpodobná LP supercela stagnovala nad Jeseníky za pomalého slábnutí, než se opět výrazněji pohnula dále na sever. Nakonec se v 15:30 naposledy vzepjala k slabé elektrické aktivitě, aby definitivně zhynula v 15:50 v oblasti Opavy. Urazila tak nad naším územím téměř 395 kilometrů.
 |
Radarový snímek s postupující pravděpodobně slabší supercelání bouří. 22. 6. 2011 14:00 SELČ. © 2011 Český hydrometeorologický ústav Velikost: 305 kB |
Naše zraky se však znovu obrátily k západu, kde se konečně začalo schylovat k velkému finále. Již v 15:50 se nad jižním Bavorskem objevila jasná pravostáčivá supercela, která však naše území zasáhnout nemohla. O něco později, v 16:10 opět v prostoru Tachovska, dosáhly první bouřky státní hranice. O chvíli později se začala rozbíhat hluboká konvekce i ve vnitrozemí Čech v prostoru Zdic. Vývoj v následujících minutách byl především v západních Čechách velmi chaotický, změt bouřkových jader postupovala neorganizované k východu. Kolem 17. hodiny se nad Prahou vytvořilo bouřkové jádro, které se stalo zárodkem CS supercely řádící později u Mladé Boleslavi. O pár minut později ho následoval zárodek druhé supercely, později dosahující maxima nad Sedlčany. Obě supercely postupovaly k severovýchodu, následovány změtí bouřkových jader, které se pozvolna organizovaly do squall line a vykazovaly vyšší aktivitu spíše v severní části republiky (Chomutovsko).
 |
Radarová animace postupu supercelární bouře u německo-rakouských hranic. 22. 6. 2011 15-16:45 SELČ. © 2011 Český hydrometeorologický ústav Velikost: 3745.5 kB |
Zhruba v 18:50 dosáhly obě výše zmiňované supercely maxima své intenzity (odrazivosti 60+ dBZ), a to v prostoru Mladé Boleslavi a Sedlčan. Západně od nich se již bouřky zorganizovaly do squall line a zahájily rychlý postup k východu, přičemž se linie pozvolna vysouvala k severu. Okolo 19. hodiny bylo maximum bleskové aktivity koncentrováno do oblasti kolem Litoměřic. V této době severní supercelu sledoval L. Ronge. Squall line postupovala rychleji, a tak kolem 20. hodiny obě supercely, které mezitím již zeslábly, pohltila. Tak vznikla jedna mohutná bouřková linie. Ve 20:00 se nacházela zhruba na čáře Rokytnice nad Jizerou – Jičín – Český Brod – Benešov – Milevsko. Jižní část linie se dále nevyvíjela, neboť byla blokována oblačností kovadlin bouřek z Rakouska.
Až do 21. hodiny, kdy dosáhla čáry Trutnov – Hradec Králové – Chotěboř – Havlíčkův Brod – Pelhřimov – Jindřichův Hradec si squall line udržovala relativně ostré čelo a vysokou elektrickou aktivitu, po tomto čase však začínala slábnout a transformovat se spíše v MCS s nahodilou elektrickou aktivitou. Ve 22:00 se výraznější aktivita vyskytovala v prostoru Svitav, Boskovic a Jablonného nad Orlicí, jinde se spíš jednalo jen o srážky z MCS. O další půl hodinu později se čelo tohoto systému dostalo k Mohelnici a Litovli. Tam došlo kolem 23. hodiny k regeneraci a opětnému vzniku squall line, zároveň se začala tvořit bouřková jádra i v Beskydech. Nakonec těsně před půlnocí se nad celou Moravskou bránou a Slezskem vytvořilo velké množství bouřkových buňek postupujících k severovýchodu a postupně slábnoucích, přičemž se začala vytvářet samostatná squall line nad západním Slovenskem.
Kolem jedné hodiny po půlnoci ve čtvrtek 23.6.2011 opustily poslední bouřky naše území na Ostravsku, pokračoval pouze postup nově vytvořené squall line na Slovensku, která se dostala mimo dohled českého radaru o další hodinu později.
L. Ronge – pozorování vývoje supercely a squall line u Sobotky, okr. Jičín
Vzhledem k tomu, že již delší dobu na tento den modely předpovídaly velmi zajímavé podmínky, dohodl jsem si na půl dne dovolenou, abych mohl případně pohotově vyrazit za bouřkami.
Středeční den začal velmi nevlídně, ještě kolem 8 hodiny ranní byla mlha, pršelo a teplota byla kolem 15°C. Naštěstí o hodinu později se již začala objevovat modrá obloha a slunce tak mohlo prohřívat zemský povrch. V dopoledních hodinách se v zájmové oblasti nic nedělo a ani nemohlo, většina vývoje se čekala v pozdním odpoledni. Jediná zajímavá buňka na radaru procházela již od ranních hodin kolem Stříbra (8:30 SELČ) a došla až k Jeseníkům, kde se kolem 15 hodiny rozpadla. Dle projevů buňky (např. velmi dlouhá doba trvání, drobná stáčivost) nelze vyloučit, že buňka mohla být slabou supercelou.
 |
Suma nejvyšších dosažených odrazivostí za období 06-12 UTC, je zde vidět postup bouře od hranic až k Jeseníkům. © 2011 Český hydrometeorologický ústav Velikost: 230.3 kB |
Abych si stihl vše nachystat a připravit se na výjezd, z práce jsem odešel v 12:30 a o pár minut později jsem dorazil domů. Ihned jsem si zapnul počítač, abych si mohl detailně prohlédnout poslední běh modelů a ujistit se, že vyrazím na to správné místo. Po zhlédnutí modelů jsem měl lehké dilema, jestli vyrazit spíše na jih např. k Hradci Králové, anebo více na západ směrem k Jičínu, kde byla přeci jen lepší dynamika. Nakonec i po konzultaci s Davidem Rývou jsem usoudil, že bude lepší západ, a proto jsem začal hledat na mapách dobrá pozorovací místa kolem Jičína. Vzhledem k tomu, že jsem v Jičíně byl již hodněkrát, pár míst jsem v hlavě měl, ale i tak jsem si chtěl udělat zásobu, abych měl dobrý výhled správným směrem – potřeboval jsem hlavně JZ směr. Chvilku mezi kamarády zjišťuji, jestli nemá někdo zájem jet se mnou, ale bohužel nikdo nebyl dostupný, takže bylo jasné, že pojedu sám – no což, i to se dá zvládnout :-). Po 15 hodině dorazil domů taťka a po krátké debatě mi poradil velmi dobré pozorovací místo u Sobotky, po prozkoumání na mapě mi to opravdu přišlo jako ideální místo – dostatečně na západě, s dobrým výhledem, na odlehlejší silnici.
Vzhledem k tomu, že bylo již 16 hodin a na území ČR žádná bouřka a postupně se blížila fronta, propadli jsme na IRC lehké skepsi, hlavně poté, co bylo možné na radaru pozorovat nádhernou supercelu, která si to směřovala na Salzburg. Dokonce se našlo i několik záběrů z webových kamer, které naši domněnku, že jde o supercelu, potvrzovaly.
Naštěstí pár minut po 16 hodině se v oblasti Zdic u Prahy vytvořila srážková buňka s velmi impulzivním vývojem. Již v 16:30 měla odrazivost 48 dBZ a dále sílila, neváhal jsem tedy dlouho a vyrazil jsem směrem k Jičínu. Cestou jsem nijak nespěchal a to z toho důvodu, že jsem sem a tam zhlédnul nový radarový snímek a viděl jsem, že vývoj oné buňky postupně ztrácí na intenzitě a i rychlost pohybu není nijak závratná.
 |
Pohled na vznikající buňku u Berouna, která se později stala supercelou. 22. 6. 2011 16:15 SELČ. © 2011 Český hydrometeorologický ústav Velikost: 278 kB |
První zastávku dělám v 17:35 SELČ na již ověřeném „check-pointu“, a to u benzinky před Jičínem, kde kontroluji na iPadu radar, odesílám svoji pozici a poprvé se připojuji na IRC. Když jsem viděl nové radarové snímky, bylo mi ihned jasné, že musím okamžitě vyrazit dále směrem na západ, směrem k Sobotce. Na vytipované místo jsem dorazil asi o 20 minut později. A okamžitě jsem viděl bouřku s prozatím vcelku nezajímavou strukturou se silnou bleskovou aktivitou. Neváhal jsem tedy ani chvilku a začal jsem z auta vytahovat všechnu fototechniku.
 |
Mapa Jičínska. Modrý bod značí benzinku u Jičína – první zastávka, červený bod vyhlédnuté místo k pozorování. © 2011 – www.mapy.cz Velikost: 332.3 kB |
Jako první jsem vytáhl a zprovoznil timelapse, o který se staral Canon PowerShot G10, aby se dalo udělat video vývoje buňky. Druhý byl Canon EOS 50D s lightning triggerem pro snímání blesků ve dne, a že se blýskalo pěkně :-). Jako poslední jsem zprovoznil Canon EOS 550D, který dělal rovněž timelapse, ale ve videoformátu 1080p při 30 snímcích za vteřinu.
Obnovil jsem spojení na IRC a oznámil jsem ostatním, kde jsem, a co pozoruji. Zároveň přes mobil pořizuji první snímky a odesílám je Tomášovi Prouzovi, který je dále přeposlal odkazem na IRC ostatním.
O pár minut později se situace venku mění, z nezajímavé struktury se začíná tvořit struktura velmi, velmi zajímavá. Při delším pozorování jsem si všiml, že celá buňka má anticyklonální rotaci a začíná se pod bouřkou tvořit mrak, který mi velmi připomínal wallcloud. Když jsem si stáhl nové radarové snímky, byl jsem si téměř jistý, že by mohlo jít o ten typ buňky, který dnes každý stormchaser chce vidět – na radaru to byla krásná buňka, která svým vzhledem přímo vybízela k tomu, aby byla supercelou.
 |
Radarový snímek s vyvíjející se buňkou jdoucí směrem na Mladou Boleslav. 22. 6. 2011 18:00 SELČ. © 2011 Český hydrometeorologický ústav Velikost: 267.2 kB |
Abych si byl jistý, že záběr timelapsů bude perfektní, na moment pozastavuji snímání, upravuji směr pohledu, nastavení expozic a znovu spouštím intervalové snímání po 5 vteřinách a u zrcadlovky znovu spouštím nahrávání videa.
Z pozdější analýzy dat jsem si všiml na datech dopplerovských rychlostí z radaru Brdy podezřelé věci a po konzultaci s RNDr. Petrem Novákem, Ph.D. jsme došli k názoru, že by mohlo jít o detekovanou mezocyklónu na mnou pozorované buňce.
 |
 |
Data dopplerovských rychlostí z radaru Brdy. Zakroužkovaná oblast označuje buňku s pravděpodobně detekovanou mezocyklónou.© 2011 Český hydrometeorologický ústav Velikost: 28.5 kB |
Vývoj buňky byl jedním slovem nádherný, tvořící se wallcloud a sem tam i blesk jdoucí z téže buňky. Naneštěstí jak radar naznačoval, dostávala se nade mne kovadlina z přicházející bouřky a začalo trochu pršet. Nedokázal jsem snímání timelapsů přerušit, byl jsem si totiž jistý, že to co vidím, není ještě všechno, takže jsem si vzal do ruky kapesník a hadříky a kolem foťáků běhal a otíral postupně kapky. Pohled na bouřku byl hezčí a hezčí, ač mi trochu starosti dělaly anvil crawlery, které jsem viděl téměř nade mnou. Po chvilce opět pořizuji snímek přes telefon a opět ho odesílám Tomášovi, který to dále přeposlal na IRC… No a během chvilky se na IRC strhla vlna zajímavých slov :o)))
 |
Radarový snímek kombinovaný s mapou Google s vyznačeným směrem výhledu. 22. 6. 2011 18:30 SELČ. © 2011 Český hydrometeorologický ústav Velikost: 1044 kB |
Již v 18:30 byl rotující wallcloud nádherně patrný, nasměrování foťáků bylo optimální a já se kochal překrásným výhledem na vyvíjející se supercelární bouři. Opět Tomášovi posílám snímek a ukončuji snímání blesků pomocí lightning triggeru a beru si zrcadlovku ze stativu do ruky a začínám pořizovat různé snímky a detaily přicházející supercely. Během té doby měním v 550D starou SD kartu za novou, 16 GB na staré již bylo obsazeno – no jo, HD video… Zbývaly mi poslední dvě 8GB karty, jednu jsem využil z části ještě na full HD video, druhou na videa v menším rozlišení.
Když byla již wallcloud a vlastně celá supercela naprosto impozantní, pořizuji několik panoramat. A všímám si, že za mnou zastavuje nějaké auto, ač už jsem se lekl, kdo vylezl, byl to jen starší pán a ptal se, co to vlastně dělám a jestli netuším, co bude v nejbližších hodinách následovat. Vysvětluji mu tedy, co vlastně pozoruji, co z toho může nastat a jaký je předpokládaný vývoj na večer – případný přechod squall line se silným větrem a silnými srážkami. Zároveň ujišťuji, že kolem Sobotky by ze supercely nemělo nic vážnějšího nastat, protože šla více bokem na západ – k Mladé Boleslavi. Nakonec děkuje a odjíždí.
Poté volám Honzovi Drahokoupilovi a ptám se, co pozorují oni – projíždí bouřkovou buňkou, aby se dostali na lepší pozici a jen tak jim oznamuji, že pozoruji bouřku „s takovým mrakem“ v dolní části :-), jejich první reakce byla ta, že samozřejmě kecám, tak jsem slíbil, že pošlu MMS, což jsem ihned po ukončení hovoru udělal, jaká byla reakce po příchodu MMS u Honzy v autě jsem se dozvěděl až po příjezdu domů 🙂 (viz video níže).
Krátce před 19 hodinou si začínám všímat určitého dělení buňky, což nakonec potvrzuje i radar. Pořizuji proto několik dalších fotek, panorámat a detailů mého výhledu. Zároveň opět posílám Tomášovi aktualizovaný pohled na bouřku, aby ostatní věděli, jak se situace má.
 |
Radarový snímek kombinovaný s mapou Google s vyznačeným místem pozorování. 22. 6. 2011 18:50 SELČ. © 2011 Český hydrometeorologický ústav Velikost: 1148.8 kB |
Čím blíže supercela byla, tím byla hezčí. Díky vybrané pozici jsem nebyl schován v silných srážkách a mohl jsem bez problémů celou dobu natáčet. V 19 hodin byla již supercela téměř nade mnou a začala se pomalu dostávat mimo záběr timelapsujících foťáků. Našel jsem tedy o pár desítek metrů jiné místo, a ač to sice bylo skrz kopřivy a já byl v kraťasech a sandálech, proběhl jsem je, a ihned jsem pokračoval v timelapsu alespoň jedním foťákem a se zrcadlovkou pro pořizování dalších detailů.
Z pořízených fotografií tak mohl vzniknout i tento popis pozorované bouře.
Pozorování postupu bouří bylo občas pozorováno v autě pomocí iPadu.
 |
Snímek z družice MSG Meteosat 8 (RSS). Produkt Sandwich-BT (HRV+IR-BT) z 19:00 SELČ. © 2011 Český hydrometeorologický ústav, EUMETSAT Velikost: 189.5 kB |
Přechod byl velmi rychlý a vzhledem k tomu, že jsem cca severním směrem, na který jsem neměl prakticky žádný výhled, zahlédl cáry oblačnosti, jsem se rozhodl kousek popojet na místo, kde by výhled mohl být lepší. Poodjel jsem tedy zhruba 1.5 kilometru a začal jsem timelapsovat a fotit alespoň to, co zbylo z toho cáru, který dosahoval až na zem. Mezi tím jsem sám na IRC informoval jak se situace má, shlédl jsem nové snímky z radaru a prohlédl mapu, abych se mohl podívat, odkud bych mohl mít výhled na odcházející bouřku. Po průjezdu jedné vesnice jsem hledaný výhled nalezl, udělal jsem posledních pár fotek a vzhledem k tomu, že se již nekompromisně blížila již vytvořena squall line v plné síle, vrátil jsem se na místo, odkud jsem pozoroval supercelu. Po cestě jsem viděl několik naprosto nádherných blesků, které jsem bohužel nestihl zachytit, v tom spěchu jsem totiž ani za přední sklo nedal foťák, který by natáčel video.
 |
Mapa pozorovacích míst v okolí Sobotky, okr. Jičín. © 2011 – www.mapy.cz Velikost: 409.6 kB |
 |
Radarový snímek odcházející supercely a nástup squall line. 22. 6. 2011 19:30 SELČ. © 2011 Český hydrometeorologický ústav Velikost: 187 kB |
Po příjezdu na místo jsem již mohl vidět krásný shelf cloud po celém horizontu s nádhernými blesky. Protože již byla bouřka poměrně blízko, neodvážil jsem se sám vycházet z auta ven, a tak jsem rozdělal stativ přímo v autě a snažil se fotit alespoň skrz lehce stažené okénko. Zde začaly platit Murphyho zákony, jak jsem připravil foťák k focení blesků, tak téměř se přestalo blýskat. No naštěstí se pár úlovků podařilo, a alespoň pořizuji několik fotografií celkového pohledu na přicházející shelf cloud. Když bylo čelo vzdáleno cca 2 kilometry ode mne, okamžitě jsem vyrazil směr Jičín, protože jsem si nebyl jist, zda se v bouřce nebudou vyskytovat větší kroupy. Protože mě po cestě zdržel jeden kamion, který se nedal předjet, dorazil jsem pod benzinku na poslední chvíli.
Po zaparkování auta pod střechou benzínky a po příchodu čela bouře s autem velmi pěkně zacvičily nárazy větru, o chvilku později i vypadla na benzince elektřina a spustil se velmi intenzivní déšť, viditelnost klesla na pár desítek metrů a stále bylo slyšet velmi hlasité hřmění doprovázené i přes hustý déšť silnými záblesky. Protože jsem měl čas, po IRC jsem rozebíral, co jsem viděl, a sledoval jsem na radaru přechod squall line přes Jičín a jak postupuje směrem ke mně domů, do Trutnova.
 |
Radarový snímek postupu squall line kombinovaný s daty ze systému detekce blesků. 22. 6. 2011 20:30 SELČ. © 2011 Český hydrometeorologický ústav, Siemens AG, Vaisala Oyj Velikost: 422.8 kB |
Vzhledem k stále velmi silným nárazům větru jsem se rozhodl, že zkusím alespoň chvilinku měřit pod benzinkou, vzal jsem tedy do ruky Windmastra a na chvilinku vylezl z auta a měřil. Nárazy byly vskutku velmi vysoké, nejvyšší jsem naměřil 19.4 m/s, a to jsem byl schovaný pod benzinkou. Venku jsem vydržel cca minutu, pak jsem byl celý mokrý a schoval se zpět do auta. Po pár minutách když jsem se kolem sebe rozhlížel z auta jsem spatřil velmi intenzivní světlo a okamžitou ohlušující ránu, dle mých odhadů blesk udeřil kolem 20-30 metrů od auta, do jednoho ze stromů vedle benzinky.
Když déšť postupně polevoval, vyrazil jsem domů, ale protože na silnici bylo velké množství vody, nedalo se jet příliš rychle. A protože se stále poměrně intenzivně blýskalo, tak ihned za kruhovým objezdem na výjezdu z Jičína jsem položil foťák za přední sklo a zapnul ho do režimu videa 720p při 60 snímcích za vteřinu. Stačilo ujet pár metrů, a blesk sjel přímo do záběru foťáku, z čehož jsem měl velkou radost.
Po cestě se podařilo ještě pár blesků natočit, ale protože jsem se pak již musel věnovat řízení, foťák jsem odložil. Na cestě mě několikrát překvapily obrovské kaluže vody přes celou cestu, do kterých jsem samozřejmě vjel. První škody na porostech byly u Nové Paky, kde byly orvané nějaké větve, ale zaručeně největší škody byly po cestě domů u obcí Čistá u Horek, Horní a Dolní Olešnice, kde bylo několik velmi vzrostlých zlomených větví na silnici a plno bordelu. Když jsem dorazil domů, již se téměř neblýskalo, pouze stále silně pršelo, nakonec denní úhrn srážek na Trutnovské meteostanici činil pěkných 18mm.
 |
Radarový snímek postupu squall line kombinovaný s daty ze systému detekce blesků. 22. 6. 2011 23:30 SELČ. © 2011 Český hydrometeorologický ústav, Siemens AG, Vaisala Oyj Velikost: 271.4 kB |
Po příchodu domů jsem ihned začal prohlížet pořízené snímky a zároveň jsem i zhlédl záběry z webových kamer kolem Trutnova, na kterých byl vidět rovněž nádherný shelf cloud.
Na závěr je možné shlédnout videa z pozorování tohoto dne.
1) 13 minutový sestřih pozorování z celého dne
2) Pouze timelapse vývoje CS supercely Canonem PowerShot G10 v intervalu 5 vteřin
Z analýzy různých dat po přijezdu domů mne zaujaly i data z tzv. wind profilerů Vaisala LAP-3000, což je defakto dopplerový radar, který měří rychlost a směr větru ve výškách 0-3km nad stanicí a zároveň pokud je přidaný přístroj RASS – Radio Acoustic Sounding System, tak je možné měřit i virtuální teplotu až do 1.5km nad měřící stanicí. V České republice jsou celkem 4 profilery, které provozuje Český hydrometeorologický ústav a to v Chebu, Doksanech, Temelíně a Kuchařovicích. Na datech z těchto profilerů je velmi pěkně patrné změru rychlosti a směru větru s výškou (tzv. střih větru) a i poměrně vysoká rychlost proudění v nízkých hladinách – toto pravděpodobně pomohlo i vzniku dvou supercel.
 |
 |
 |
||
| Wind profiler Cheb | Wind profiler Doksany | Wind profiler Temelín |
Následující den jsem se dozvěděl několik zajímavých věcí, které se staly v Peci pod Sněžkou. Například, že jsou tam popadány kusy lesa, poměrně značné škody na obydlích atd. Zajel jsem se tam tedy podívat a pořídit alespoň pár fotografií. Zároveň mi kamarád z meteorologické stanice v Peci pod Sněžkou oznámil, že anemometr na stožárovém měření zaznamenal neuvěřitelnou hodnotu, a to až 80.5 m/s, jestli se jedná o realitu rychlosti větru v nějakém downburstu a nebo chybu už se bohužel nedozvíme.
Každopádně musím říct, že tento den byl druhý nejhezčí po pozorovácí stránce po 25. 6. 2008, kde rovněž přes ČR přešlo několik supercelárních bouří a nakonec squall line. Uvidíme, jestli tuhle sezónu ještě něco takového dopadne 🙂
T. Prouza – pozorování Velké Svatoňovice, okr. Trutnov
Jak už zaznělo v odstavcích výše, noční a ranní slabý déšť (s celkovým úhrnem 0,4 mm) se postaral o slušnou vlhkost ráno a především o vysoký rosný bod přes den – okolo 18 až 19°C. Ráno bylo sice skoro jasno, ale před polednem nás opět zasáhly zbytky oblačnosti z rozpadlé bouřkové linie nad středními Čechami. Sice z ní již nepršelo, ale na nějakou dobu zastínila Slunce a zbrzdila tak růst teploty. Vyjasnilo se až po poledni, kdy teplota postupně vystoupala až na denní Tmax +28,2°C v 17:53.
První známku blížící se bouřky nám přinesla vlečka ze supercelární bouřky nad Mladou Boleslaví, která zde zastínila Slunce zhruba v 18:15 SELČ – to jest skoro 2,5 hodiny před tím, že dorazilo nakonec čelo squall line. Po zastínění Slunce začala teplota pozvolna klesat zhruba k hodnotě +25°C. Západní a severozápadní obzor zatím neustále temněl. Squall line sice postupovala k východu, ale zároveň se vysouvala k severu, a to zhruba pod úhlem 45°, takže její byl postup relativně pomalý a dala se posléze vcelku dobře sledovat z boku.
 |
Radarová animace situace ve středu 22. června 2011 večer, přechod squall line a MCS přes východní Čechy, křížek označuje město Úpice (2 km JZ od Velkých Svatoňovic). © 2011 Český hydrometeorologický ústav, Siemens AG, Vaisala Oyj Velikost: 4 573.3 kB |
Až ve 20:17 jsem zpozoroval na západě první CG blesk následovaný po delší době hřměním. Nad severním obzorem se mezitím objevil zajímavě zvlněný altostratus, něco jako „asperatus“. Kovadlinou začínaly proskakovat anvil crawlery, a to až do zenitu. Ve 20:25 se na západě nad lesem objevilo rozhraní shelf cloudu – světlá mezera v mracích lineárně ohraničená, která spolu s přibližováním se SQL vystupovala stále výše nad obzor. Pokusil jsem se udělat několik snímků, ale na focení už bylo příliš šero. Zároveň jsem se pokoušel i o filmování kamerou z ruky, ale potýkal jsem se stejným problémem nedostatku světla, protože postup bouřky od západu umocňoval efekt večerního šeření se.
Ve 20:27 spadly první kapky, ale srážky nebyly nijak trvalé. Kolem 20:30 se těsně před čelem SQL začalo oteploval a foukat JV vítr v nárazech do 4 m/s. Shelf cloud byl pěkně vyvinutý především směrem nad Trutnovem, kde jsem pod ním natočil zajímavé útvary (pravděpodobně však roztrhané straty). Uvažoval jsem, že pro lepší výhled vyběhnu mezi pole, ale pohled na přibližující se čelo bouře spolu s pokračujícími anvil crawlery nad hlavou mě donutil od tohoto nápadu rychle upustit. Poslední záběr kamerou tak pochází jen z kraje pole mezi posledními domy. Sotva jsem se stihl vrátit zpět do domu, začaly silnější srážky ve 20:49 a plný náraz čela SQL přišel vzápětí ve 20:51 – srážky skokově zesílily (intenzita až 85 mm/h) a vítr dosáhl v nárazech 7,6 m/s SZ směru (což bylo podle mého názoru hrubě podceněné, v tomto případě kryl anemometr dům, reálné nárazy podle stromů byly kolem 15 m/s). Všude létalo náhle spousta listí a ulámané suché větve z topolů. Zároveň došlo k úderu blesku ve vzdálenosti kolem 1500 metrů. Těsně před čelem SQL byla teplota +23,8°C ve 20:45, která klesla na +17,3°C ve 21:16.
Do 21:15 byl přechod SQL ukončen – po celou tuto dobu vanul nárazový vítr a prudce pršelo. Většina blesků ale byla relativně daleko a jednalo se o CC výboje. Mezi 21:15 a 21:35 došlo k zaseknutí srážkoměru, které se mi však posléze povedlo opravit nalitím vody z lahve a kopnutím do nosného sloupku (asi se něco zahnízdilo v ložiscích vahadla). Na samotné SQL spadlo 9,0 mm deště, kroupy se nevyskytly. Po 21:15 lze již mluvit o přechodu MCS, neboť intenzita srážek klesla a stabilizovala se na cca 8 mm/h. Objevily se však CG výboje, dle zvuku i CG+, zhruba ve 21:25. Ojedinělé blesky se vyskytovaly stále v blízkosti, a to především v časech 21:43, 21:48 (asi 3 km daleko na západ), 22:07 (opět na západě), 22:17, 22:25 a 22:31. Poslední hrom byl slyšitelný ve 22:42 za stále ještě probíhajících srážek. Srážky ustaly ve 22:50 a již ve 23:00 byly nad západním obzorem vidět hvězdy. Celkem za celou bouřku spadlo 15,4 mm srážek.
 |
Data z meteostanice Davis VP 2 Velké Svatoňovice Středa 22. června 2011 17:45 – 23:45 SELČ Velikost: 14.1 k |
Z hlediska letošní sezóny se jednalo zatím o rozhodně nejsilnější bouřku, avšak například oproti 23.7.2009 byla o hodně slabší, a to ve všech parametrech – větru, srážkách i elektrické aktivitě.
T. Novotný, D. Müllerová, J. Drahokoupil – OC Šetka, Nové Strašecí, Mandava u Kamenice, Benešovsko
Ještě jsem nepotkal člověka, který by kvůli bouřkám zkrátil v zahraničí o den dovolenou. Nakonec jsem to byl já, kdo tak musel učinit, protože když mi Honza Drahokoupil posílal v předešlých dnech SMSky, že v ČR řádila tornáda a následující den (tj. ve středu) by mohlo „zavčelařit“, tak jsem si nechtěl nechat ujít jeden z vrcholů sezóny. Během středečního odpoledne, kdy jsem se blížil domů, jsem byl v tel. spojení s Honzou, který už tou dobou pozoroval s Dášou Müllerovou rozvíjející se konvekci z OC Šestky u Prahy.
 |
První konvekce nad Prahou, z které později vznikla SC supercela na Mladoboleslavsku. © Český hydrometeorologický ústav, Siemens AG, Vaisala Oyj Velikost: 231.9 kB |
Domluvili jsme se, že mě za nedlouho vyzvednou doma, což se také stalo. Nejprve jsme se zaměřili na přicházející bouřku u Nového Strašecí, na jejímž čele se vytvořila „průměrná“ húlava.
 |
Radarová situace v 18:10 SELČ, kdy jsme byli u Nového Strašecí doslova obklíčeni bouřkovými jádry. © Český hydrometeorologický ústav, Siemens AG, Vaisala Oyj Velikost: 158,6 kB |
V okruhu několika desítek kilometrů se postupně vytvořilo mnoho silných bouřek, což nám způsobilo komplikace při rozhodování, na kterou z nich se zaměřit. Nakonec vyhrál nápad zkusit „core punch“ po dálnici na Prahu abychom se dostali na čelo bouřek, které se začaly organizovat do linie. Těsně před Prahou nám bylo jasné, že musíme jet dál směrem na východ, aby nás ihned nezasáhlo čelo tvořící se squall line. Po Jižní spojce jsme ujížděli před nově vzniklou nádhernou húlavou až na pozorovací místo Mandava u Kamenice. Cestou jsme si na radaru všímali dvou silných bouřek, u kterých jsme měli podezření na supercelární charakter. U jedné z nich nám to potvrdil i hektický telefonát s Lukášem Rongem, který popisoval situaci na Mladoboleslavsku velmi odborně: „Je tady nějakej mrak, kterej se točí…“. Po příjezdu na Mandavu jsme všichni vytáhli vše, co fotí, a pustili se do dokumentace k jihu se rozrůstající squall line s nádherným shelf cloudem.
 |
Radarový zoom v 19:20 SELČ, kdy vidíme obě supercely (Benešovsko a Severní Čechy) a my fotíme shelf cloud na Mandavě. © Český hydrometeorologický ústav, Siemens AG, Vaisala Oyj Velikost: 133 kB |
Shodli jsme se na tom, že v takovýchto hnědo-zeleno-bílých barvách jsme shelf cloud ještě neviděli. Občas se z něho blýsklo a to vždy ve chvíli, kdy Honza měl zrcadlovku s Lightning Triggerem namířenou jiným směrem. Naštěstí jsme s Dášou tuto část bouře dokumentovali videem. Nakonec se i Honzovi nějaký ten blesk přeci jen podařil.
S příchodem celé té nádhery jsme rychle sbalili techniku a vydali se dále na jih ve snaze ulovit pravděpodobnou supercelu, která se právě nacházela na Benešovsku. Za cíl jsme si zvolili benzinku těsně u Benešova, kde jsme již zůstali. Usoudili jsme, že ze severozápadního směru se tato supercela opravdu fotit ani lovit nedá, a tak jsme se nechali polapit v zádech postupující squall line.
 |
Squall line v plné parádě a zanikající supercela. Křížek značí Benešov. © Český hydrometeorologický ústav, Siemens AG, Vaisala Oyj Velikost: 99.4 kB |
Během přečkávání silného deště, nárazového větru o síle odhadem 10 – 15 m/s a blízkých úderů blesků, z nichž jeden byl vzdálen pouhé desítky metrů, přišla Honzovi MMSka od Lukáše Rongeho. Ten nám zaslal fotku jeho krásné supercely a úplně nás tím odrovnal. Tímto pro nás dnešní lov skončil a cestou zpátky jsme už jen pozorovali západ slunce v krásných červených barvách.
Videa:
David Rýva – Pozorování a výjezd na Kolínsku a Kutnohorsku
Modelové předpovědi naznačovaly možnost výskytu první majoritní bouřkové situace na území Česka, kdy simulace srážkového pole naznačovaly pravděpodobný vznik většího bouřkového systému v rámci postupující studené fronty a to nejspíše v podobě tzv. squall line, jež by postupovala přes severozápadní polovinu ČR s rizikem silného nárazového větru. Modely ale dále naznačovaly i možnost vzniku izolovaných bouřkových jader před frontou samotnou a s ohledem na podmínky zde bylo riziko výskytu silných krupobití, spojených se silnými multicelami a co zajímalo stormchasery asi nejvíc, i případnými supercelami.
První zajímavá bouřka přecházela přes Čechy již v dopoledních hodinách a pár zahřměními a celkem pěknou strukturou se projevila i v Kolíně, ač přímo její jádro procházelo jižněji. Pravostáčivost této buňky na radaru, její dlouhá životnost a struktura, zaznamenaná nejlépe v timelapsu kolegou Zbyňkem Černochem naznačují možnost, že se jednalo o slabší supercelu.
Video Zbyňka Černocha:
S tím jak se odpoledne přehouplo do své druhé poloviny a nikde v okolí stále žádná bouře, začala v nás, po vydání prvního druhého stupně letos na SkyWarnu, růst nejistota, co se vůbec bude dít a jestli opravdu dojde na ony předfrontální bouře s možností výskytu supercel a nebo zůstane „pouze“ u večerního systému. Situace se naštěstí zlomila kolem půl páté odpoledne letního času, kdy se poblíž Prahy vytvořilo izolované bouřkové jádro, které sice následně přechodně zesláblo, ale následoval rychlý vývoj celé skupiny buněk. Jedno z jader jakoby sledovalo rychlostní silnici ve směru na Mladou Boleslav a po určité chvíli, kdy se drželo stále stabilní a navíc nabylo pro supercely charakteristický trojúhelníkový tvar, který poměrně dlouho udržovalo, bylo zřejmé, že se skutečně nejspíše bude jednat o supercelu. Přibližně v tutéž dobu se poblíž Blatné na Strakonicku formuje další bouře, která při postupu na Benešovsko nabírá radarově ještě zřetelnější znaky možné supercely a dokonce přechodně ukazuje signaturu nazývanou v angličtině „hail spike“. V té době jsem již v telefonickém spojení s kolegou od Kouřimi, Danem Valíčkem, se kterým se domlouváme na výjezdu. Cíl byl zpočátku jasný, pokusit se nadjet oné jižní pravděpodobné supercele a zdokumentovat ji. Vývoj nám ale bohužel nepřeje a záhy dochází k rychlému rozšiřování a zintenzivňování rozsáhlé squall line ležící tou dobou nad Prahou a jižní supercela začiná velmi rychle slábnout. Rozhodujeme se tedy sledovat příchod čela bouřkové linie od Kolínského letiště, kde je velmi dobrý rozhled do krajiny, hlavně pak směrem na západ až sever.
Po pořízení několika videí a fotek se pak rozhodujme pro přesun směr ca. Kutná Hora-Čáslav a zakotvíme na kopci u Kutné Hory, očekávajíc příchod zbytku oné supercely a následné linie která ji postupně pohltila. Bouře byla nakonec poměrně dost elektricky aktivní a vítr slabší než jsme čekali a i přes pár velmi pěkných záběrů blesků byla bohužel většina blesků uvnitř srážkového pásma a tak ne zrovna nejlépe pozorovatelných. Každopádně u nás na Kolínsku šlo o nejlepší bouřkovou situaci za poslední dva roky, od derecha 23.7.2009, a doufejme, že tím ještě letošek neřekl své poslední slovo.
Vzhledem k velmi výjimečné meteorologické situaci přikládám několik zajímavých dat na závěr.
 |
Radarová animace vývoje bouří a přechodu squall line. 16:00 až 00:30 SELČ. © 2011 Český hydrometeorologický ústav Velikost: 6466.1 kB |
 |
Animace dat bleskových výbojů z vývoje bouří a přechodu squall line. 16:00 až 00:30 SELČ. © 2011 Český hydrometeorologický ústav, Siemens AG, Vaisala Oyj Velikost: 2423.8 kB |
 |
Sumace bleskových výbojů ze dne 22. června 2011. © 2011 Český hydrometeorologický ústav, Siemens AG, Vaisala Oyj Velikost: 69.6 kB |
 |
Radarová sumace kombinovaná se srážkoměrnými daty s akumulací 24 hodin. © 2011 Český hydrometeorologický ústav Velikost: 140.7 kB |
 |
Radarová sumace s akumulací 24 hodin. © 2011 Český hydrometeorologický ústav Velikost: 101 kB |
 |
Suma maximálních radarových odrazivostí za období 24 hodin. © 2011 Český hydrometeorologický ústav Velikost: 158.8 kB |
 |
Družicový snímek z družice Meteosat 8 (RSS) produkt VIS-IR. 22. 6. 2011 19:40 SELČ. © Český hydrometeorologický ústav, Siemens AG, Vaisala Oyj, EUMETSAT Velikost: 336 kB |
 |
Animace družicových snímků z družice Meteosat 8 (RSS) produktu Sandwich HRV+IR-BT. © Český hydrometeorologický ústav, EUMETSAT Velikost: 10.0 MB |
 |
Animace družicových snímků z družice Meteosat 8 (RSS) produktu VIS-IR. © Český hydrometeorologický ústav, Siemens AG, Vaisala Oyj, EUMETSAT Velikost: 19.1 MB |
Související odkazy:
Český hydrometeorologický ústav – radarová a družicová data – www.chmi.cz
http://forum.bourky.com/viewtopic.php?f=39&t=905 – Související diskuzní fórum k bouřkám 22. 6. 2011 na stránkách A.S.S.
http://www.sturmwetter.de/texte/220611.htm – Superzelle, Hagelsturm und Trichterwolke am 22.06.2011
http://www.bourky.com/pozorovani/tornado-a-tromby-21-6-2011/ – Článek o tornádu a trombách z předchozího dne
